Zase kolem mě jedno téma začalo kroužit a během pár dní se objevilo z vícero stran. Začalo si říkat o moji pozornost a postupně se odkrývalo do větší a větší hloubky. Otevřelo se jednou vyslovenou otázkou v průběhu víkendového semináře, když jsem mluvila o tom, že se v procesu léčení…

Poslední říjnový den. Skoro se mi nechce věřit kalendáři. Jako by si v něm šotek pohrál s čísly a jedenatřicítku posunul hned k začátku měsíce. Přemítám o tom, co všechno říjen přinesl… a ač se mi zdál ve svých energiích podivně stagnující, tak toho bylo docela dost. O něčem jsem…

Zase jeden sen před probuzením, jeden z těch snů, které uvíznou v hlavě… poslední dobou bývá hodně takových. Ten včerejší jsem však doteď úplně nepochopila. Zdálo se mi, že rozmlouvám se svou maminkou a ta mi jen tak mezi řečí oznamuje, že jsem se nenarodila v únoru, což beru celý…

Z předešlého článku o Podzimu naruby by mohlo vyplývat, že se u nás nic nového neděje. Ale ono se děje… Přišla k nám do rodiny s příchodem kočičí holčičky Leontýnky i krásná nová energie, kočičí holčičí. Kdybych tu psala pohádku, začínala by slovy: To bylo tak, milé děti… Když nám…

Už poněkolikáté jsem otevřela blog s tím, že napíšu svoji každoroční Ódu na podzim, na mé nejoblíbenější roční období. Ale letos se tomu nějak nechce. Letošní podzim je… nevím, jak to přesně nazvat… zkrátka jiný. Nevím však, jak jeho jinakost přenést do slov, protože ji v mnohém ukazují jen jemné…

Stojím ve frontě u pokladny, tři lidi přede mnou a za mnou se řadí další. A slečně pokladní to jde, jak se říká, jako psovi pastva. U sousední pokladny se řada posunuje podobným tempem. Kousek ode mě v ni stojí mladá rodina. Táta, máma a v košíku posazená malá holčička,…

Mám v internetovém prostoru pár míst, na která občas zavítám. Někdy jen letmo nakouknu, co je tu nového, jindy zůstanu déle a ponořím se do některého textu s plnou pozorností, pro zlepšení nálady, pro inspiraci, pro osvěžení mysli. Před pár dny jsem na jednom z těchto míst potkala text, který…

Nikdy jsem nebyla součástí typických holčičích a ženských skupinek. Ne že bych neměla kamarádky, to zase ano. Ale spíše jednotlivě, než že by to byl pevný klan. Ve všech obdobích života jsem měla kolem sebe muže i ženy, mladé i postarší… Asi proto mě ani nikdy nenapadlo uspořádat seminář jenom…

Dnes ráno, při návratu ze světa snů, jsem měla zvláštní vjem. Většinu dní se probouzím skokově. Pípání budíku, bouchnutí dveří, zamňoukání kocoura či jiný zvuk donutí vědomí k rychlému návratu do těla. Někdy si s sebou přinese vzpomínku na poslední kapitolu snu, jindy je to spíš jenom šok z existence…

Už pár dní mě to neodbytně táhlo do lesa. Vlastně od chvíle, kdy se léto, možná poněkud předčasně, překulilo v podzim, a obloha se rozhodla vyhovět prosbám vyvolávačů deště a začala posílat zpátky k zemi vodu. Právě takový les mám ráda, vlhký, podzimní… Jak jinak tedy využít poslední volný víkend,…