Měsíc: Říjen 2018

Ostrov. Jeden z filmů, který ve mně zůstal. Film poněkud ponurý, odehrávající se v nehostinné pustině severoruského ostrova, v prostředí pravoslavného kláštera odříznutého od civilizace. Velmi silný příběh mnicha Anatolije, nadaného jasnovidnými a léčitelskými schopnostmi, který tu tráví svůj život jako pokání za smrt člověka….

Dnes poprvé byl cítit ve vzduchu, v ranním dešti a čerstvém větru, ve vlhkém spadaném listí. Dušičkový podzim. Období, které mám z celého roku nejraději, byť se mnou málokdo tuto tichou vášeň sdílí. Období, kdy si příroda začne uvědomovat blížící se čas spánku a odkudsi…

Ve všech textech, které píšu, ať už jsou to články na blog, maily nebo dopisy, se na konci mnoha vět jakýmsi záhadným způsobem objevují tři tečky. Když to po sobě potom čtu, říkám si, že mi tam snad musely naskákat samy, že si osamělé tečky…

Jsou obrazy, které nepotřebují slova a přesto vyprávějí celé příběhy. Jsou lidé, kteří tyto příběhy v obrazech rozeznávají. Jen tak, pouhým okem… Ráda vám představuji „blonde“ fotoblog jedné lesní víly, mé kamarádky a spřízněné duše. Nahlédněte a naslouchejte příběhům, které při svém tanci životem potkává…

Čekám na tramvajové zastávce před velkým hračkářstvím. Z jeho dveří vychází babička se svou vnučkou, která šťastně mačká v náručí velikou plyšovou sovu. Ještě má kolem krku pověšenou cenovku. „To je velká moudrá sova“, povídá babička. „Babi není modrá, je žlutá“, vyčítavě odpovídá holčička. „Já…

Před pár dny jsem publikovala článek o Existenciálních otázkách (odkaz). O tom, jak vnímáme samu podstatu existence na Zemi a jak se stavíme k tématům jako je život a smrt, svoboda a odpovědnost, osamělost a životní smysl. Jak nás tyto přesahující záležitosti v pozadí směrují, aniž…

Sedím u stolečku v malé kavárně, před sebou v hrnečku voňavé espresso, v tabletu rozečtenou knížku a čekám na syna. Mezi čtené řádky se občas vnoří pár slov od vedlejšího stolu, jak už to tak v kavárnách bývá. Sedí tam starší muž a žena, netvoří…