Nevymyslitelně

Jsou dny, které jsou takové… jiné. A nějak nenacházím slova, kterými bych mohla popsat, v čem jsou jiné. Jako kdyby byly naplněné zvláštní nestabilní esencí, která se formuje do hmotné reality podle svého vlastního řádu a přináší posloupnost menších či větších nepředvídatelností. Měla jsem takový…

Březnové video-okénko

Přestože jarní sluníčko láká víc k procházkám než k monitorům, nabízím tu dvě videa, která jsem v uplynulých dnech shlédla. Přestože jsou rozdílná, na určité základní rovině se velmi potkávají… jsou v nich položeny podobné otázky, bez přímé odpovědi, k zamyšlení. Čemu a komu věříme,…

Imaginarium

Vždycky mě fascinovalo, když bylo v nějaké knížce či v úvodu k nějakému učení napsáno, že přišlo formou vhledu, že se zjevilo, že přišlo zcela samovolně někomu, kdo byl připraven. A říkala jsem si – s podtónem „halóó vesmíre, jsem připravena“,  že by se mi…

Jemnost v síle, síla v jemnosti

Realita kolem nás je stále drsnější, nálada agresivnější, argumenty ostřejší, mluva hrubší a výrazy peprnější… a my, podle principu zrcadlení, máme tendenci se těmto tlakům dříve či později přizpůsobovat. Třeba ale přišel čas udělat něco úplně jiného, než k čemu nás tyto tlaky vedou. Než…

Germánská medicína v praxi: Nožičky a očička

Krátký příběh z jedné telefonické konzultace a opětovný důkaz neomylnosti Germánské nové medicíny (viz tady). Zatelefonovala mi maminka tříletého chlapečka, budeme mu říkat třeba Martínek. Koncem října začal mít ve spánku neklidné nožičky, škubal s nimi a stěžoval si na jejich bolest. Po Vánocích se…

O tělo či o duši?

… aneb o co se teď hraje? Vyměnila jsem si včera pár mailových postřehů se svým kamarádem lékařem. Ač z různých pohledů, shodli jsme se, že jde v dnešních dnech možná víc o zachování duše než o přežití těla… a přesto se veškerá pozornost světa…