Dárek krásy… na oplátku

Tak ještě jednou, podobně jako minulý týden… Vyšlu „do éteru“ téma a obratem mi přiletí zpátky. Když jsem tu včera psala pár slov o kráse a zmínila, že je to pro mě „kotva na Zemi“, asi to prosvišťělo kamsi vzhůru, až do nebeských sfér. A…

Spiklenci krásy

Jedna z věcí, kterou mi každoročně přinášejí jarní dny pro radost, jsou návštěvy zahradnictví. Mám jich v Brně a blízkém okolí oblíbených několik a do všech se musím zajet podívat. Některé roky koupit jenom „truhlíkovky“ a obnovit pár kousků trvalek, které případně nepřežily zimu, a…

Promluva Ducha velryby

Měla jsem dnes pár vteřin před probuzením, na rozhraní mezi říšemi spánku a bdění, zvláštní vjem. V prostoru přede mnou tiše proplouvala velryba. V jeden okamžik se zastavila, pohlédla mi do očí… a odplula pryč, beze slov. Vjem to byl tak silný, že ho neodnesl…

Volavčí volání

Měla jsem včera po delším čase úplně volný den, jenom sama pro sebe, pro naplnění potřeby samoty, pro srovnání myšlenek, pro ztišení. Krátce po poledni jsem se oblékla, zachumlala hlavu do huňaté kapuce a šla jsem se projít pár kilometrů proti proudu Svitavy. Nikde nikdo,…

Čtyři a čtyři sta

Je to až neuvěřitelné, jak to krásně vyšlo… právě dnes slaví můj blog 4. narozeniny, a slaví je příspěvkem číslo 400.  Aniž to bylo v plánu, zjistila jsem to před chvílí. Vzpomínám, co všechno se za ty čtyři roky stalo, co se změnilo, co mi…

Padesát odstínů hnědi

Listopad, můj asi nejoblíbenější měsíc. Už jsem to tu několikrát psala, že mám slabost pro mlhavě dušičkové počasí, kdy oslnivé podzimní barvy postupně začínají splývat v jemně hnědavé odstíny. Dnešní procházka po brněnské zoo, v tichu, bez lidí, a hnědých odstínů bezpočet…  

Konejšivé rozloučení

Jako by mi letošní nádherný podzim věnoval malý dárek na rozloučenou. Možná proto, aby ocenil moji věrnost „podzimomilce“, možná proto, aby byl oceněn on sám jako tvůrce krásy, možná proto, aby potěšil… a možná proto, aby přinesl nám všem sílu útěchy. Mrknul na mě mezi…

Z vesmírného internetu

Není to zdaleka poprvé, kdy se ke mně dostala zpráva či informace, kterou jsem se z nějakého hlubšího důvodu měla dozvědět, cestou nepředvídatelnou, prostřednictvím tajemné hry náhod a synchronicit. A poprvé není ani to, že byl do řetězce těchto náhod zapojen internet a další moderní…

Na Pekařské

Mám od planetárních sudiček dánu do vínku rozevlátou vodnářskou povahu výrazně posílenou vnitřním rebelstvím, a přitahuje mě tím pádem vše neobvyklé, originální, kreativní, neotřelé, třeba i lehce provokující, zkrátka jiné. To, co se mnohdy pohybuje na tenounké hranici mezi nápaditým vkusem a kýčem. A tak…

V očích jedné toulající se kočky

Mám takové svoje osobní „kouzlo“. Nepoužívám ho často… vlastně velmi zřídka, když mám pocit, že se realita podivně zacyklila a motám se v ní jako veverka v kole. Nebo když potřebuji něco vyřešit a má mysl, zvyklá být převážně v klidu, se také přemění ve…

1 2 3 7