Adventní čas by se možná dal nazvat časem úklidu. Někoho vybízí k úklidu domova, jiní dávají do pořádku svůj vnitřní svět. Komu je co vlastní. Já to beru dovnitř i ven, ale jenom tak lehce, bez stresů, jak se mi zrovna chce. Letos jsem však při úklidu nechtěně otevřela jednu uzamčenou místnost plnou špíny a pavučin. Tam uvnitř.
Poměrně nevinnou otázku, která mi otevřela brány do minulosti, podnítil můj předešlý článek o čertech (odkaz). Zveřejnila jsem ho předvčerejškem kolem půlnoci a šla jsem spát. A těsně před usnutím jsem si na něj znovu vzpomněla a hlavou mi proplula myšlenka, že podvědomí každého z nás má spoustu temných koutů… a že by mě zajímalo, kolik takových „bubáků“ bydlí se mnou, aniž o nich vím. Bez ambicí získat odpověď.
Postupně jsem se začala dostávat do mezistavu mezi bděním a spánkem a v tu chvíli jako by se mi začal promítat film. Jenom sekundové sestřihy z dětství, kde se ukazovaly obrazy toho, čeho jsem se kdy bála… ale asi ještě víc toho, co mi bylo odporné a hnusilo se mi to. Bydleli jsme ve starém domě… a mnou teď v těsném sledu projely strachy z temné chodby, z pavouků ve sklepě, ze stínů, které se míhaly v noci na zdi, z podivných zvuků, z letadel, z neznámých tmavých mužů… ale také různé pachy, věci nepříjemné na omak, místa s divnou energií, děs z pohlcující nicoty, která je za tím vším… Byla jsem dítě s velice živou fantazií, na druhou stranu dospěle přemoudřelé, takže jsem si většinu z toho nechávala pro sebe, neboť mi už tenkrát bylo jasné, že je to nesdělitelné.
Jenom jsem to pozorovala a vnímala jsem, jak se čas od času něco v těle zachvěje, zamrazí, zatřese, uvolní… ale bylo to tak rychlé a neuchopitelné, že jsem se do žádného obrazu ani pocitu neponořila hlouběji. A asi to ani nebylo potřeba. Bylo to neuvěřitelně hluboké, ale přitom jemné a laskavé. Nevím, jak dlouho to trvalo, ale sotva víc než dvě tři minuty. A najednou byl konec. Ticho a klid. A úleva. A to tam bylo i ráno, po probuzení.
A když jsem vstala a po snídani zapnula počítač, abych vyřídila maily, měla jsem v jednom z nich sdílení od své kamarádky. Zažila tu stejnou noc něco velmi podobného…