Máte-li náladu na dlouhé rozjímavé vyprávění, na setkání psychologického a filozofického pohledu na smrt a na život, doporučuji následující besedu. Mně hodně zarezonovala možná proto, že jsem teď vstoupila do několika příběhů, kde život a smrt kráčejí v těsné blízkosti.  

Jedna konzultace před pár dny. Žena, kterou znám už řadu let, mi při ní vyprávěla o více i méně dramatických situacích, které v tomto období prožívá. Poslouchala jsem ji pozorně – ale na druhé lince mé mysli jela současně vzpomínka na naše minulé setkání, které proběhlo před pár lety, při…

Dnes se objevila na internetu krátká zpráva o úmrtí posledního italského korunního prince. Zpráva, kterou bych přešla bez povšimnutí, kdybych nevěděla, že důsledkem činu, který tento muž spáchal, byl řetězec událostí, které vedly k převratným medicínským objevům. Tím postřeleným mladým Němcem byl totiž Dirk Hamer, syn německého lékaře Ryke Geerd…

Tři mladé ženy. Tři sdílení, která měla dokonce i stejnou formu, byly to zprávy ve WhatsAppu. Tři podobné prožitky. Znamení pro mě, že se pootevřelo téma, které si z nějakého důvodu říká o pozornost, že si hledá slova, kterými by tu mělo být vyjádřeno, přestože tentokrát bych ho raději uzavřela…

Někdy mám pocit, že můj život řídí vesmírný režisér a že mi čas od času pošle do života výzvu, kterou bych si sama vymyslet nedokázala. A tak jsem se dnes ocitla v roli hosta v pořadu Sama doma. Máte-li čas a chuť podívat se na záznam, otevře se vám po…

Už pár dní se pokouším vplést do slov lednové energie… a zatím se mi to příliš nedaří. Kdybych je měla pojmenovat stručně a výstižně, asi nejlépe by se k tomu hodil příměr „ode zdi ke zdi“. Oproti jiným rokům, kdy leden spořádaně pospává a dny zvolna plynou, letošní leden jakoby…

Před časem jsem tu v textu Péče o bezpečí (odkaz) psala o tom, jak důležité je pro člověka, který se léčí z jakékoliv nemoci – a samozřejmě i pro člověka zdravého, který chce zdravým zůstat – zažívat pocit bezpečí. Doporučuji se k němu vrátit. Dnes bych se chtěla krátce zmínit…

Čekala jsem už pár dní, jaké slovo se mi vynoří k prvním lednovým hodinám… Hraji si tuto hru se svým podvědomím už řadu let. Ptám se sama sebe, jaké slovo předznamená začínající rok, nechávám k němu volně přicházet asociace a návazné myšlenky, abych se o dvanáct měsíců později mohla pousmát…

V klidných a pomalu plynoucích dnech na sklonku roku se každoročně krátce poohlížím dozadu s otázkou, jaký ten rok pro mě byl… Jaký byl? Co z něho ve mně zůstane? A co bylo jen letmým pomíjivým dotykem motýlího křídla? Některé roky je poměrně snadné převést události, dojmy a pocity do…

Možná jste si všimli, že se na pravé straně horního menu objevila rubrika „Komunita“. Vložila jsem tak do reality myšlenky, které mi opakovaně běžely hlavou v posledních měsících. Myšlenky zrozené z uvědomění, kolik nejrůznější darů a talentů v sobě nesou lidé, které mám ve své blízkosti… Mí přátelé, účastníci mých…