Rusava, aneb co dodat…

Od chvíle, kdy jsem se vrátila z Rusavy do Brna, přemýšlím, co z letošních pobytů zůstalo „tam“ a co s námi odjelo domů, a už pár dní se snažím zachytit jejich prchavou esenci a obléci ji do slov. Jde mi to ještě obtížněji než v předešlých letech. Možná proto, že…

Mezi-rusavské

Pro potěchu oka i duše, jako vzpomínka pro ty, co tu byli na prvním a druhém pobytu, a jako naladění pro ty, co přijedou na pobyt třetí… S poděkováním té, co PouhýmOkem loví Oka-mžiky.

Místo slov… videookénko

Se začátkem meditačních pobytů nastává tady na blogu moje každoroční odmlka. Než budu zpátky, můžete se vracet ke starším textům a audionahrávkám. Přidávám odkaz na několik videí, která jsem aktuálně „vylovila ze sítě“ – a líbila se mi.          

V očích jedné toulající se kočky

Mám takové svoje osobní „kouzlo“. Nepoužívám ho často… vlastně velmi zřídka, když mám pocit, že se realita podivně zacyklila a motám se v ní jako veverka v kole. Nebo když potřebuji něco vyřešit a má mysl, zvyklá být převážně v klidu, se také přemění ve veverku běhající kolem dokola po…

O hledání domova

Měla jsem před nedávném na konzultaci jednu mladou ženu. Přišla za mnou s drobným zdravotním problémem, ve chvíli menšího životního zastavení. Slova mezi námi volně plynula až do okamžiku, kdy se na pár vteřin odmlčela a pak mi povídá: Víte, co je asi můj zásadní problém? Že se tady na…

Díky, pane Moss

Když jsem odjížděla v minulém týdnu na chatu, probírala jsem se knihovnou a čekala jsem, která z knížek mi skočí do ruky a pojede se mnou. Nechtělo se žádné, proto jsem ještě rychle zapátrala mezi novinkami a koupila jsem si nově vydané Aktivní snění od Roberta Mosse. Mám jeho knihy…

Červencové video-okénko

Pro volné chvíle několik tipů… Pjérova beseda o Odpovědnosti, pro mě jedna z nejtrefnějších, které v posledním roce či dvou zveřejnil. Moudrost a nadhled Anny Hogenové. Soňa Peková a její velmi pokorný a vyvážený rozhovor o „covidismu“ – ten velmi doporučuji. A laskavě-vtipné povídání o tom, že koupě podprsenky může…

O cestě z propasti

Klárku jsem poznala asi před dvěma lety. Tenkrát, když otevřela dveře do mé kanceláře, na mě dýchla blízkost. Možná proto, že má stejné jméno jako moje dcera, možná proto, že by věkově mohla být mou dcerou, možná proto, že mi výrazem velmi připomíná jednu blízkou kamarádku – možná kvůli tomu…

Sladké chvíle mateřství

Nástup letošních prázdnin se u mě nese na vlně potěšení a tiché radosti z několika událostí a situací, jejichž spojovacím článkem jsou mé tři děti… tedy skoro se rozpakuji psát děti, protože dvě jsou už pár let dospěláky a třetí se k dospělosti zvolna přibližuje. Nicméně mám to jako ostatní…