Autor: Gaaba

Až do dnešního dopoledne jsem byla vnitřně přesvědčená o tom, že do prostoru svého blogu nenechám to, co teď plní mediální prostor, co se stalo hlavním bodem zaměření pozornosti, co zase o něco prohloubí mezilidské propasti, a čemu se vnitřně až zdráhám říkat „volby“, vejít…

Přemýšlím, do jakých slov obléknout prazvláštní náladu těchto dní… S mnoha blízkými dušemi, a vesměs velmi vnímavými dušemi, jsme se v rozhovorech shodly na tom, že se současné hutné energie dají označit jedním slovem, a tím je marnost. Marnost vnější, marnost vnitřní. Jako by tu…

Včera… volná sobota, po dlouhé době vylezlo sluníčko a téměř jarní počasí mě zvalo na odpolední procházku. Vydala jsem se do minulosti, třicet let zpátky proti proudu času. Stačilo přejet na opačnou stranu Brna, do staré části bystrckého sídliště. Hlavním záměrem cesty bylo zalévání kytek…

Pokud platí známé rčení „Jak na Nový rok, tak po celý rok“, můžu se těšit na inspirativní návraty ze snů a naladění na úsměv a radost. Dnes ráno se mi zdálo, že jsem kdesi venku, sedím tam na lavičce a listuji si v nějaké knížce…

Na přelomu každého roku k sobě nechávám přijít slovo, které předznamená rok příští. Neberu to jako vážně míněné proroctví, spíš jako takovou hru se svým podvědomím. Ale když jsem se teď podívala na slova předznamenávající předchozí roky a na volné asociace s nimi spojené, tak…

V pomalém čase svátečních dní se ještě poohlížím za rokem, který se krůček po krůčku blíží ke svému závěru. Ladím se na jeho průběh a zachytávám to, co z něho nejsilněji zůstává zapsáno ve vzpomínkách, a rozmýšlím, co z něho by se ještě mělo proměnit…

Vrátím se tímto zamyšlením zpátky v čase, do předvánočního období. Vrátím se k tématu, které se jako nitka táhlo čtyřmi posledními předvánočními konzultacemi. Koncentrace jednoho tématu do krátkého časového období je pro mě vždycky signálem, že je v něm ukrytý hlubší význam, který je dobré…

Na předvánočních meditačních setkáním jsme mluvili, mimo jiné, o tom, jak je pro nás v časech chaosu důležité najít prostor vnitřního míru a pokoje, ve kterém můžeme spočinout, ve kterém můžeme regenerovat a pečovat o sebe, z něhož můžeme vnější události jenom tiše a nezaujatě…

Nechávám si myšlenkami proplouvat obrazy letošního roku… Jaký byl? A co přinesl? Nenapadá mě krátké výstižné slovo. Byl navenek rychlý a uvnitř volně plynul, byl navenek plný velkých událostí a uvnitř zůstával klid, byl veden vnitřními impulsy, mnohdy jen těžko dešifrovatelnými myslí, něco přinášel, něco…

Nejsem cukrářským mistrem, ale pečení cukroví k Vánocům přece jenom patří a vůně, která provoní dům, je také velmi příjemná. Peču jenom pár druhů, které se „nesou rodem“, jenom sem tam zařadím inovaci. O víkendu se mi pro tuto činnost otevřelo časové okno (pokud nevíte,…