Empatie, neboli vcítění, je jeden z velkých darů, který v sobě každý člověk nese a který by měl využít pro budování zdravých mezilidských vztahů. Schopnost projevit empatii naše okolí vnímá a oceňuje – v poslední době je čím dál více považována za významnou osobnostní kvalitu. Snažíme se jí naučit, pokoušíme…
Nad Meduňkou
Říkám si někdy, jak si život s námi umí hrát. O něco se snažíme spoustu let – a bez výsledku. Jiné věci přicházejí jako mávnutím kouzelného proutku – a stačí jim tiše říct Ano. Mám pocit, že s postupujícími roky stále méně a méně něco chci a za něčím cíleně…
A přesto i slova
Měla jsem pocit, že k letošním meditačním pobytům na Rusavě více promlouvají obrazy než slova a není třeba k nim více psát (viz tady). Pár myšlenek se mi však po návratu domů prohání hlavou, tak je sem, asi volnou metodou „bez ladu a skladu“ přidám. Je až neuvěřitelné, jak je…
Více než slova
Pár dní po návratu z Rusavy, z letošních meditačních pobytů. S vděčností a pokorou děkuji všem, kteří tu byli s námi a které jsem tímto pobytem provázela. Za všechny slzy i úsměvy, za slova i mlčení, za odvahu i odevzdání, za touhu nahlédnout za mysl a čas do jiskřivého prázdna…
Odevzdání a odevzdanost
Odevzdanost a odevzdání. Dvě slova, která zní podobně. Možná někomu připadá, že v sobě nesou i podobné významy, stojí však proti sobě jako den a noc, jako světlo a temnota. A přesto se kdesi v nekonečnu potkávají. Před časem jsem tu publikovala text O sebeodevzdání, nejvyšší úrovni léčení, která se…
O lišejníku na skále
Je tomu už pár let, co za mnou po jednom z mých seminářů přišla jedna z účastnic se slovy: „Musím ti něco říct. Když jsem začala jezdit na tvé semináře, připadaly mi – jak jen to říct – takové málo duchovní, oproti ostatním, které jsem navštěvovala. Přesto jsem na nich…
Jsem jaká jsem
Seděla proti mně a vyprávěla. Neuvěřitelný příběh svého dětství prožitého s otcem tyranem, jenž si za cíl svých psychických i fyzických útoků zvolil své nejbližší, ženu a děti. Těžká traumata, která poznamenala její psychiku a také se odrazila na fyzickém zdraví, se však ani trochu nepromítla do výrazu její tváře….
Od chaosu k řádu… a zase k chaosu
Chaos – stav, který nás obvykle uvádí do stresu a nepohody, a lehce pobrnkává na naši hluboce zakořeněnou potřebu jistoty a bezpečí. Ale i na chaos se dá dívat dvojím způsobem. Při nahlédnutí do slovníku zjistíme, že chaos znamená nejenom zmatek, nepořádek a rozklad, ale také stav s nízkou mírou…
O posvátnosti
Téměř přesně před rokem jsem tu psala o tom, jaké slovo si ke mně našlo cestu jako předznamenání témat loňského pobytu na Rusavě. Byla to Nezranitelnost (článek tady). A stejně jako před rokem jsem teď odjela na pár dní na chatu a znovu jsem nechávala z hlubin své mysli vyvstat…
O šedé a stříbrné
Stárnutí. Téma, které ke mně v uplynulých dnech promluvilo ze dvou úplně odlišných stran, rozproudilo dva směry úvah a zanechalo dvě rozdílná pocitová naladění. Tak to zkusím dát do slov, přestože zrovna stárnutí nepovažuji pro sebe za nikterak silné osobní téma. Jak už jsem tu kdysi v jednom textu zmiňovala,…