O příbězích zrození

Někdy bývá příběh, který o určité skutečnosti vyprávíme, mnohem důležitější, než tato skutečnost sama. A stává se, že když začneme vyprávět jiný příběh, promění se i to, o čem vyprávíme. A existují příběhy, které jsou součástí paradigmatu určité doby. A když pozměníme tyto příběhy, pozmění…

Zvířata… ve zdraví a v nemoci

S hřejivým pocitem se ohlížím za minulým víkendem a za „premiérou“ nového semináře, který dostal název Zvířata ve zdraví a v nemoci. Pro mě to byla premiéra dvojitá, protože jsem poprvé nevedla seminář sama, ale ve dvojici. To je něco, co jsem si dříve neuměla…

O hledání klidu… plus malé videookénko

Když jsem jela včera ráno tramvají do města, seděl opodál ošuntělý starší muž. Rozcuchané vlasy, špinavé vousy, oblečení pod značkou „každý pes jiná ves“ a ne zrovna svěží odér kolem něho. Na klíně měl položenou knihu. Když jsem vystupovala, letmo jsem na ni pohlédla. Seneca….

Zahrada vnitřní harmonie

Před nedávnem jsem tu napsala zamyšlení o Mocné hře na Jako (odkaz). Dnes přidávám kratičkou meditaci, při jejímž poslechu si také můžeme na „Jako“ zahrát. Zkusme si představit, že jsme plně v souladu sami se sebou, že neexistuje žádný rozpor mezi Uvnitř a Vně, že…

Dozadu, či vpřed…

Když se ohlédnu za letošním říjnem, musím konstatovat, že to byl pro introverta, tedy pro mě, vcelku náročný měsíc. Početná setkání s mnoha lidmi… při konzultacích i se známými a přáteli. A především dvě významné rodinné události: Svatba, kterou jsem tu už zmiňovala, a o…

Kdo uvěří, že v něho věří…

Okamžik mezi spánkem a bděním je jako brána mezi dvěma světy, v níž se každodenně potkává naše podvědomí s vědomou myslí. Jako by si tu pokaždé podal ruku vládce noci s vládcem dne a předal mu své žezlo. Některá rána mu k tomu do ucha…

Ohlédnutí svatební

Jaký to je pocit, oženit syna?… ptalo se mě už několik lidí z mého okolí. Jaké to bylo? A já se cítím stejně jako při jiných podobných otázkách, kdy se čeká, že bych měla do pár slov odpovědi vložit něco, co má tolik rozměrů, že…

Odpovědí je otázka: Ztracené věci

Alejandro Jodorowsky. Člověk, jehož duchovní a terapeutická cesta mě už řadu let inspiruje. Věnovala jsem mu na blogu jedno knižní okénko (tady) a citovala jsem jeden jeho hluboký text (tady). Letos v létě jsem se začetla do knížky, ve které ukazuje, jak lze v terapiích…

O Pravdivosti

Energie letošního roku neúnavně brnkají na strunu naší vnitřní pravdivosti. Jemně a laskavě, pokud jim nasloucháme. Razantněji, pokud slyšet nechceme. A burácivými tóny, když jsme proti nim v odporu. Asi každý člověk, a nejsem výjimkou, si v určitých oblastech vnějšího či vnitřního života nasazuje růžové…

Mocná hra na Jako…

Během končícího léta a začínajícího podzimu jsem se tu v několika textech dotkla tématu vnitřní proměny. A ochoty k této proměně, tedy otevření se možnosti stát se vnitřně úplně jiným člověkem. A jak se to občas s některými tématy děje, stalo se součástí barevného plátna,…