Náklonnost ke kamenům je u mě tak trochu povahová úchylka. Ze všech cest si přivážím aspoň jeden malý kamínek a s nejmladším synem, který tento povahový rys podědil a ještě ho povýšil svými znalostmi z geologických letních škol a mineralogických výprav, vymetáme většinu výstav minerálů,…
Autor: Gaaba
Temně-magicky
Už na jaře jsem v jednom textu psala o letmém obraze, který mi ukázal, že se roztáčí pořádné tornádo nejenom tady na Zemi, ale také v jemnohmotných světech, že i tam se proti sobě „šikují pluky“. A psala jsem také o tom, jak se tyto…
O mimoběžných realitách
Také vám poslední dny a týdny připadají, jako by se vše zrychlilo a zhustilo? Myslím to ve smyslu navýšení počtu rychlých dojmů, reakcí, pochopení, vteřinových „aha“… Jako by se i to, co bylo doposud stabilní a pevné, inspirovalo světem změn a také se začalo viklat…
Moudrá slova plášťů bílých… podruhé
Asi nejsem sama, kdo se zamýšlí nad tím, co může sám udělat pro zbrždění rozběhnutého „kola šílenství“. Nejsem extrémista, nejsem barikádový bojovník, vlastně v sobě ani nemám potřebu měnit a probouzet druhé lidi. A tak, jak je mým zvykem, více pozoruji než prožívám. Když mám…
Útěcha, cesta do ticha
Snažím se vnášet do situací, mnohdy velmi těžkých, které se mnou lidé sdílejí, klid a naději. Otevírat nové pohledy, další možnosti. Dokud to jde. A ono to většinou jde. Ale čas od času to osud zahraje jinak a naděje náhle nezbývá ani malé zrnko. V…
Moudrá slova plášťů bílých…
Můžete poslechnout, promyslet a případně podepsat TADY.
Vzpomínání
Uvědomila jsem si dnes, při rozloučení s jednou nádhernou ženou, maminkou mé kamarádky, že čím větší osobností je člověk během života, tím méně slov se dá vyslovit po jeho odchodu. Do jakých slov se dá zabalit, jak byla krásná navenek i v nitru, jak byla…
Voda života
Někdy můžeme cítit, že je potřeba udělat krok novým směrem. Že je vhodné nechat za sebou to, co už nepotřebujeme, uvědomit si, kým nejsme a kým jsme, nadechnout se a zazářit svým vlastním světlem. Pokud jste se v tomto bodě ocitli, třeba vás nasměrují slova…
Pod cenzurou
Sedím nad klávesnicí a nechávám své prsty přenést skrze ni pár nádherných prožitků minulých dní. Jenomže opakovaně zjišťuji, že vše hezké, co by se z těchto drahocenných chvil přetvořilo ve slova, je vlastně velmi nekorektní a tak trochu za hranou všemožných nařízení, příkazů a zákazů….
Tichá síla normálnosti
Malinko dnes navážu na závěr předchozího textu, na zamyšlení, zda Můžeme být sami sebou. Po jeho dopsání jsem si nechávala volně hlavou proplouvat úvahy na téma, co vlastně můžeme dělat v tomto absurdním období, aby se v nás nezabydlel nepříjemný pocit složený z ingrediencí jako…
