Před nějakou dobou jsem v sérii kazuistik o Germánské nové medicíně uveřejnila článek O síle úsilí, v němž popisuji cestu jedné ze svých klientek k uzdravení ze závažné nemoci. Volně na tento text dnes navazuji a může se zdát, že v následujících slovech tak trochu popírám cestu léčení skrze úsilí…

Sedím u stolku v kavárně na nádvoří Staré radnice a čekám na kamarádku. U vedlejšího stolu sedí babička s vnučkou. Káva, džus, zmrzlina a líný letní den. Vzájemně si vyprávějí zážitky ze svých dovolených a je jim spolu fajn. V jednu chvíli babička přeladí svůj hlas do mírně mentorské tóniny…

Dnešní článek je v něčem výjimečný – má v pořadí publikovaných příspěvků číslo 100. A já si už pár dní lámu hlavu s tím, o čem bude. Mělo by to být něco speciálního, něco, co si zaslouží být na jubilejním místě. A pořád žádné třeskuté téma nepřichází, jako kdyby pramen…

O tom, že nemocnice obecně nepatří k energeticky přívětivým místům, tu asi psát nemusím. Mám ale ze včerejška zajímavou zkušenost s tím, jak odlišně ke mně promlouvaly energie téhož nemocničního areálu uprostřed pracovního dne a pak v pozdější večerní hodině. Asi před dvěma týdny jsem doprovázela na vyšetření do brněnské…

Nejsem odborník na stravování. Ani se nemyslím, že je strava na prvním místě v pořadí vlivů na stav našeho zdraví či nemocí. Ale pro sebe vím jednu věc ohledně stravování jistě – jediné, bez čeho bych nemohla existovat, je veliké množství čerstvého ovoce. Zeleniny také, ale ovoce u mě vede….

Asi mi je letos souzeno být průvodkyní bezradných babiček v městské hromadné dopravě (psala jsem o tom už tady). Dnes zdánlivě podobná situace, ale úplně jiné téma k zamyšlení. Jedu rozpálenou tramvají a kousek ode mě sedí hodně stará babička. Taková, ke které se přesně hodí přirovnání „jako věchýtek“. Drobounká,…

Vrátím se ještě jednou prostřednictvím písmenek na chatu, na mé magické místo. Miluji tamní večery, rozjímání na dřevěné verandě pod nekonečným nebem plným hvězd, v tichu, které jen zřídka naruší křik osamělého ptačího nespavce. Přesně to mi tam ale tentokrát chybělo. Horké letní počasí přilákalo do okolních i vzdálenějších chat…

Odjela jsem před pár dny na pár dní na chatu. Z předchozí věty vyplývá, že už jsem zpátky… Jezdím si na tohle kouzelné místo pro klid, pro energii, ale také pro inspiraci a nápady. A jednou z otázek, které jsem si tu při lenošivém přemítání nechala běžela hlavou, bylo téma letošního…

Zvláštní místo, zajímavé energie a klid, ve kterém dýchají staletí. Zřícenina kláštera Rosa coeli (z lat. Růže nebes) nedaleko od Brna, v obci Dolní Kounice.  

Tímto článkem bych chtěla volně navázat na sérii textů o Germánské nové medicíně, zároveň ale toto téma velmi úzce souvisí s textem O zdravé podpoře, který se týká péče o nemocné členy rodiny či jiné blízké. Pocity, které nemocný prožívá zejména po sdělení diagnózy nebo při hospitalizaci, totiž s ledvinovými…