Jak se tu žije andělům

Jak se asi žije na Zemi duším andělským, které přijaly úkoly pozemské? Nejsou to ti, co si na pozemské anděle pouze hrají, přidávají ke svým vlastním jménům jména znějící jako andělská, mnohdy však připomínající název pracího prostředku či aviváže, a věnují spoustu energie tomu, aby…

Nostalgie třídních schůzek

Deštivý úterní podvečer a já chvátám na třídní schůzky. Zastavuji se v malé kavárničce poblíž školy pro kelímek voňavé horké kávy. Je to takový jemně rebelský pocit, upíjet kávu ve školní lavicí. Opravdovou, ne tu z automatu. V jednu chvíli si pod deštníkem uvědomím šokující…

Nad Meduňkou

Říkám si někdy, jak si život s námi umí hrát. O něco se snažíme spoustu let – a bez výsledku. Jiné věci přicházejí jako mávnutím kouzelného proutku – a stačí jim tiše říct Ano. Mám pocit, že s postupujícími roky stále méně a méně něco…

O želvím oku

Setkala jsem se před časem s lékařem-chirurgem, který vidí realitu mnohem vícerozměrněji, než by se u lékaře možná očekávalo, a vidí ji pohledem dost podobným tomu mému. V dlouhém rozhovoru jsme se dostali do bodu, kdy jsme se shodli na tom, že nejsilnějšími okamžiky našich…

Rodiče v zrcadlech

Čekala jsem dnes v centru města na tramvaj. Dost dlouho nejela a kolem mě procházely davy lidí. Pozorovala jsem je jenom tak mírně rozostřeně, jako anonymní proud. Postupně jsem si ale začala všímat určité zvláštnosti. Míjelo mě poměrně dost dvojic rodič-dítě, kdy oba byli něčím…

To je ale krásný svět

Jela jsem v minulém týdnu domů podvečerní tramvají. Kolem mě lidé pohroužení do svých světů. Myšlenkami zpola ještě ve svých zaměstnáních a zpola u domácích povinností. Jakoby se tu vznášel oblak ustaranosti. Za oknem slunce zapadající do oceánu nádherných barev. Nikdo ho však neviděl. A…

Konec čertů v Čechách

Může se zdát, že velká část mých textů z poslední doby vyznívá příliš – hledám správné slovo… závažně, či existenčně. Tak dnes něco pro odlehčení. Mám ráda humor, mám ráda smích a nejvíc ze všeho mě baví přirozená komičnost situací, které prostě nejdou vymyslet a…

Rok s písmenky

Přesně před rokem přišel na svět tento blog. Narodil se překotným porodem. Po několika měsících pomalého dozrávání myšlenky na něj se náhle spustil porodní impuls a druhý den byl na světě. Na blog docela fofr. Už rok žiji s ním, žiji s písmenky, do nichž…

V bizarní uličce

V minulém textu jsem psala o dnech, kdy nás více než jindy ovlivňuje „Svět za světem“. Kromě těchto zvláštních chvil existují i zvláštní místa, která svou energií přitahují určité situace a obrazy. Nemusí to být známé mystické výletní cíle, často jimi vedou naše každodenní kroky….

Proč mám ráda tři tečky…

Ve všech textech, které píšu, ať už jsou to články na blog, maily nebo dopisy, se na konci mnoha vět jakýmsi záhadným způsobem objevují tři tečky. Když to po sobě potom čtu, říkám si, že mi tam snad musely naskákat samy, že si osamělé tečky…