Proč „zase“ Rusava?

Občas se mě někdo ptá, proč pro své letní meditační pobyty vybírám už třináctý rok stejné místo, Rusavu. U někoho v této otázce cítím zájem dozvědět se, čím je toto místo tak speciální a výjimečné. U jiných slyším povzdech, proč se vracíme pořád tam, když existuje mnoho jiných míst – míst, která jsou tzv. vymazlená, dokonale vyladěná, s luxusním jídlem, vytvořená právě pro akce tohoto charakteru. Na že by tyto otázky byly tak časté nebo tak významné, že by bylo třeba jim věnovat článek na blogu. Ale ona se ta odpověď zvláštně potkává se střípky informací, které kolem mě tu a tam prolétají… a které tu můžu sdílet jen v nezřetelných náznacích.

Rusava… já sama jsem k tomuto místu přišla před třinácti lety „náhodou“, zarezervovaly ho účastnice plánovaného meditačního pobytu, které bydlely poblíž. Od prvního příjezdu sem jsem cítila, že tu jsem na nějaké úrovni „doma“, neboť mi místní energie připadaly od pradávna známé. Téměř hmatatelný nekonečný klid, díky kterému se celá skupina snadno ponoří do meditačního naladění. A možná trochu paradoxně tu je s tímto stabilním klidem přítomna i neustálá změna… energie jsou tu každý rok trochu jiné, jako by se vyvíjely společně s námi, a vytvářejí podporující prostor právě pro ta témata, která se chystám ten rok otevřít.

Vrátím se krátce k oněm „vymazleným“ objektům, přičemž je určitě nechci házet do jednoho pytle… zcela jistě je řada z nich vyladěná i co se energií týká. Nicméně jsem během tohoto roku vyslechla několik příběhů s některými z nich spojených. A pokaždé, když se kolem mě točí nějaké téma opakovaně, vím, že je to něco, čeho je dobré si povšimnout. Vyslechla jsem příběh o zradě, závisti, drsné šikaně zaměstnanců… vyslechla jsem příběh o otevírání podivných energetických portálů… o skupinách, které tu provádějí magické rituály… vyslechla jsem zmínku o mocné organizaci stojící v pozadí… a když jsem se pak dívala na webové prezentace, nešlo nevidět symboliku, se kterou bych se spojovat nechtěla… atd. Zkrátka ne vždy je to, co se tváří na povrchu čistě, čisté i pod povrchem.

Objekt na Rusavě není dokonalý. Vím to. Má své roky a na větší rekonstrukci čeká. Ale stále tu pro mě „plusy“ převažují nad „mínusy“… Můžu se spolehnout na to, že přijedeme do čistých energií. Nikdo tu nedělá žádné magie a rituály… a myslím, že i kdyby se o to někdo pokoušel, energie tohoto místa by vše velmi rychle eliminovala. Když přijedu po roce a vstoupím dovnitř, tak cítím, jak je prostor připravený podpořit nás, v neutralitě. Jako by nás tiše zval a dával možnost uvolnit se a nechat jenom volně odcházet všechno, co nám brání uvědomit si, kým vlastně jsme, že jsme nekonečným věčným nic a přitom úplně vším.

Baví mě sledovat, jak si tu každá skupina vytvoří ve spojení s prostorem svoji energetickou „bublinu“, v níž se jakoby zahustí přítomnost a dějí se až neuvěřitelné náhody a synchronicity. Velmi podporující jsou tu také okolní divoká příroda a mocné podzemní prameny. V meditacích se tu mnohé uvolňuje… v klidu a jemně, takže možná mnozí ani netuší, kolik toho během pobytu „odhazují“. A pokud si potom vyběhnou na Pardus, zajedou se vykoupat, projdou se loukou, kde se pasou stáda daňků, nebo jenom pozorují vážky u jezírka, vracejí se zpátky bez těchto zátěží. Příroda vše převezme a pročistí.

A když první den vidím, jak se ti, co sem jezdí opakovaně, po příjezdu zhluboka nadechnou a někteří vysloví a jiní si pomyslí slova „jsem doma“, je mi jasné, že „zase“ Rusava.

One thought on “Proč „zase“ Rusava?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *