Přesněji řešeno o vnitřních ženách a vnitřních mužích. Jeden z textů, který tu spí rozepsaný už pár týdnů a dnes se pozvolna začal probouzet k životu. Začala jsem ho psát krátce po jednom ze svých seminářů, na kterém jsme se věnovali právě těmto dvěma vnitřním bytostem, které v sobě všichni máme a které jsou projevem jinové a jangové energie. Jsou v nás a tančí ve společném tanci, více či méně souladném.
Vnitřní žena i vnitřní muž mají své projevy… a tyto projevy mají dvě polarity, zdravou a stínovou. Samozřejmě by bylo krásné, kdyby každý z nás, muž i žena, uměl projevit dle situace pouze zdravě vyvážené ženské i mužské kvality. Ale dosud nežijeme v ideálním světě.
Zdravé projevy vnitřní ženy: trpělivost, jemnost, laskavost, spojení, empatie, soucit, naslouchání, péče, intuice, tvořivost, inspirace, otevřenost, zranitelnost, přijetí, pokora, představivost…
Stínové projevy vnitřní ženy: pochybnosti, nejistota, bezmoc, majetnictví, žárlivost, intriky, vydírání, podlost, neukotvenost, ufňukanost, sebelítost, rozptýlenost, závislost, přecitlivělost, sebepopření, podřízenost, pocit oběti…
Zdravé projevy vnitřního muže: nastavení hranic, sebeúcta, vůle, nadhled, širší perspektiva, zdravá racionalita, jedinečnost, originalita, rozhodnost, zacílenost, odvaha, dobrodružství, pohyb, vývoj, svoboda…
Stínové projevy vnitřního muže: dominance, agresivita, expanzivnost, bezcitnost, chlubivost, ješitnost, chlad, přílišná racionalita, dokazování, kontrola, mocenský boj, nadřazenost, pohrdání, tvrdost, strach ze spojení…
Můžete se zamyslet nad tím, které z těchto čtyř skupin vlastností a projevů jsou „vaše“ a za jakých okolností vyvstávají, které vám energii dodávají a které berou, které přispívají k harmonii a které naopak… Nebo si v krátké osobní meditace můžete svoji vnitřní ženu a svého vnitřního muže přizvat a nechat je formou vnitřního dialogu projevit a získat od nich mnohé odpovědi.
Když se vrátím k seminářům, na kterých jsme toto téma blíže zkoumali (lépe napsat zkoumaly, neboť se účastnily pouze ženy), vyvstaly z nich dva zajímavé závěry.
1. Pokud žena zažívá krizi nebo jinak náročné období, velmi jí pomůže, pokud se jí podaří zachovat přístup k některým ze zdravých projevů vnitřní ženy, ale přidá k nim některé ze zdravých projevů vnitřního muže. Nastaví si hranice, postaví se za sebe, projeví zdravou racionalitu a nadhled, nastaví si konkrétní praktické kroky k řešení, najde odvahu a vnitřní sílu. Stejně tak je vhodné nechat projevit vnitřního muže ve chvíli, kdy se derou do popředí stínové ženské projevy.
2. Mnohé ženy, které v úvodu semináře řekly, že v současnosti žijí navenek v mužské roli (jsou samoživitelky, mají náročnou pozici v zaměstnání, musí si toho spoustu zařídit a obstarat samy), si postupně uvědomily, že je to pouze vnější projev a že uvnitř sebe o to silněji ukazují stínovou ženskou tvář. Jsou ukřivděné, cítí se jako oběť, topí se v sebelítosti, žárlí, závidí, manipulují, staví se do role oběti.
Na seminářích jsme mluvily i o ženských zraněních a ženské síle, o tom, jak se v těchto tématech odrážejí zkušenosti a prožitky z našich rodů, ale i to, co se otiskuje z kolektivního pole. Přidám sem v té souvislosti jednu myšlenku, která ve mně silně zarezonovala už před řadou let, kdy jsem ji poprvé vyslechla, a stále cítím její pravdivost. Týká se ženské síly.
Dostali jsme se kdysi v jednom rozhovoru k tomu, proč vyzařují oproti ženám ze střední a západní Evropy mnohem větší ženskou sílu a vnitřní krásu ženy pocházející z území Ruska a sousedních států, proč o sobě tolik nepochybují a, jak se říká, „muži jim padají k nohám“. A zdůvodnění bylo, že na těchto územích působila a působí pravoslavná církev, na rozdíl od katolické Evropy, že tam nikdy neprobíhaly inkviziční procesy, při kterých bylo v Evropě umučeno a potrestáno smrtí několik milionů žen. Že tam byly ženy naopak ctěny za své schopnosti, byť život vůbec lehký neměly.
Přijde mi to logické. Žijeme tu, je to součástí naší energie, je to v kořenech našich rodů. Před pár dny při jedné konzultaci s krásnou a vnitřně silnou ženou pocházející z východu přiletěla z její strany informace, která to ještě celé posunula do další roviny. Poznamenala, že v rámci inkvizičních procesů byly v Evropě vyvražděny ty nejsilnější a nejschopnější ženy… a další a další generace dětí se rodily především ženám nenápadným, poslušným a přizpůsobivým. I toto je ukryté někde v nás, možná je to jedním z kořenů mnoha našich strachů a nízké sebehodnoty. Také mi to zní logicky.
A když jsme u tématu „rozdílů“, přidám ještě jeden. Pohled na to, jak odlišně to mají Evropané a indiáni s prožíváním strachu. Krásný článek na blogu Danky Štoflové, která zná velmi dobře oba tyto světy, neboť v obou žije. Odkaz tady.
… a na závěr cítím, že by se k tématu Ženské síly hodilo připomenout jeden z mých loňských textů. Tady je (odkaz).