Jela jsem před týdnem k rodičům. Krásné slunečné dopoledne, prázdné silnice. A najednou přímo přede mnou zajíc. Optikou řidiče obrovský zajíc. Ne, nemusela jsem dupnout na brzdu. Jeho vzdálenost od mého auta byla tak akorát pro oživení pozornosti a mírné zpomalení. Pár dlouhých skoků a zmizel kdesi v polích.
Přestože se vlastně vůbec nic nestalo, jeho obraz ve mně zůstával i v dalších dnech, a to mě přimělo nahlédnout do zvířecího totemu Genových klíčů. O čem asi tak promlouvá zajíc? Záhy jsem znala odpověď. Patří k daru Genového klíče 24.*
GK 24 nám na své stínové úrovni, zvané Návykovost, prozrazuje mnohé o tom, proč se nám nedaří vyřešit stále se opakující problémy. Člověk je skrze svoji mysl programován k návykovosti. Jako bychom stále dokola přehrávali na klavíru pár oblíbených skladeb a nevyužili celý potenciál klávesnice. Podobně většina lidí nemyslí vlastním způsobem, ale přebírá naučené způsoby myšlení od rodičů či z okolí. Synaptické spoje v mozku se častým užíváním promění ve vyšlapané cestičky, návykovost je udržuje a posiluje, a jen málokdo umí myslet novým stylem myšlení. Vědomí lidí je stále ovládáno strachy a aspekty mozku, které zajišťují přežití. Naše myšlení i z tohoto důvodu nedokáže opustit svou zónu bezpečí. I ve vnějším světě chodíme po vyšlapaných známých cestách, odrážejících vychozené cestičky v našem mozku. Tak vzniká návykovost. Stín návykovosti způsobuje, že se lidé nedokáží změnit, resp. dokáží změnit vnější okolnosti, ale ne vnitřní návyky. Ale i změny vnějších okolností jsou spíš jen „kosmetické“, ne originální. Mysl stále znovu a znovu hledá naději na štěstí v budoucnosti, místo aby přijala skutečnou situaci v přítomnosti. Tuto strategii mysli přijala celá dnešní civilizace.
Darem GK 24 je Invence. Tento dar nám ukazuje tajemnou moc mezery ve vědomí. Pokud ji člověk plně přijme a otevře se jí, může mu odhalit své kouzlo. Tento dar je rodištěm originality a je plný překvapení. Zahrnuje tajemný proces odehrávající se v hloubce šedé hmoty mozku – funguje tu jako nervový spouštěč, který tu dává zrod originálnímu myšlení. Když nad něčím přemýšlíme, nejprve cestujeme po důvěrně známých nervových drahách, až narazíme na některou z magických mezer. V tu chvíli jakoby se zapnula nějaká výkonnější síť a náhle vidíme věci ve zcela odlišném světle než dřív. Myšlenky a nápady se stanou jasnějšími a čistšími – paradoxně čím menší část mozku v tu chvíli používáme, tím jsme inteligentnější. Dar 24 je srdcem lidského kreativního procesu. Pokaždé, když narazíme na magickou mezeru, můžeme se posunout ve svých frekvencích, nebo zůstat polapeni ve stejné smyčce. Zatímco návykovost mysli probíhá v kruzích, invence ve spirálách. Přes most daru invence přicházejí lidstvu veliké vhledy posunující lidskou evoluci. Po tomto mostu může přejít ten, kdo má odvahu potkat se se svou nevědomostí – to se zpočátku projeví jako poctivost přiznat si, že nic nevíme a možná ani nikdy nebudeme vědět. Pak může přijít invence – nejčastěji v tichu, ve snění či spánku, když zdánlivě vůbec nic neděláme.
Siddhi GK 24 je Ticho. Ticho je přirozeným stavem na pozadí lidského vědomí a může nastat, když zcela ustane myšlení. Toto ticho je výsledkem kvantového posunu vědomí, prostě nastane – nelze ho dosáhnout prostřednictvím technik, ty myšlení jen na chvíli zamaskují. Ticho nelze zažívat, protože už tu není, kdo by ho zažíval. Pak už nemyslíme, nýbrž život myslí nás. Když ustane mysl, ustane i veškeré návykové chování. Mezera v našem vědomí se nekonečně prodlouží. Mezery jsou ve skutečnosti okna k čirému nekonečnému vědomí. Je to jako stav před vznikem světa. Optikou Genových klíčů je na lidskou bytost nahlíženo co nejjednodušeji, jako na genetickou schránku, skrze kterou si vědomí hraje svou kosmickou hru. Každý kousek hmoty sehraje v tomto scénáři svou roli, ale když zanikne, je pryč a hra pokračuje dál. Těla se rodí a umírají a s nimi i osobní vědomí, ale vesmírné vědomí je věčné a neumírá. Až budou všechny lidské příběhy odvyprávěny, zbyde jen ticho, které tu bylo neustále a přetrvávalo v mezerách.
Nechám na závěr ještě promluvit Létající ryby. Právě ty ztělesňují totemové zvíře stínu Návykovost: Jsme létající ryby. A ptáme se, co je pro vás svoboda? Můžete uniknout svým závislostem a útrapám? Podívejte se hluboko do svého života. Na čem jste závislí? Všechny stínové stavy jsou návykové, takže všichni lidé mají nějaké závislostní stavy. Všichni. Naší úlohou je ukázat vám, že je možné se osvobodit a přejít na vyšší úroveň. Tajemství nespočívá ve snaze závislost zastavit či odstranit, ale posunout ji na vyšší úroveň. Jinými slovy, nahradit starý destruktivní závislostní vzorec tvůrčím vzorcem. To se netýká jen vás, ale celého vašeho druhu. Práce se stíny může být náročná. Vyžaduje odvahu, statečnost a vytrvalost. Jak dlouho si myslíte, že nám rybám trvalo, než jsme si vyvinuly křídla? Musíte dostatečně chtít, a pak zapojíte tvůrčí sílu představivosti. Představte si sami sebe v letu. Představte si svůj život ve vyšší rovině. Co k tomu bude potřeba? Budete potřebovat určitou vnitřní disciplínu. Začněte hned. Začněte ve svém životě nahrazovat sebedestruktivní vzorce konstruktivními vzorci a návyky. Jakmile s touto prací začnete, budete se cítit lépe. Začnete se zvedat nad vlny. Pak si musíte začít zvykat na dynamiku, kdy si udržíte vyšší vzorec a zabráníte nižšímu, aby vás opět stáhl zpět. Věřte nám, že víme, jak je tento proces těžký. Ale jsme s vámi. Využijte náš úspěch jako inspiraci.**
*Richard Rudd: Genové klíče (překlad Markéta Doubravská)
**FB Genové klíče
Moc diky, Gabi. Přesne tohle jsem ted potrebovala.