„Jsem z toho rozhozená už třetí den a přitom vnitřně vím, že se mi jenom vrátilo to, co jsem prožívala v podobné situaci před patnácti lety, stejné reakce, stejné emoce, stejné pocity…“, vyprávěla mi do telefonu jedna moje kamarádka. Nic zvláštního. Nic zvláštního, kdybych teď neslýchala něco podobného v téměř každém hlubším rozhovoru, který s někým vedu. Při konzultacích nebo jenom tak, se známými a přáteli. I já mívám stavy, naštěstí chvilkové, ve kterých jako by se probouzely všechny moje spící stíny a přehrávají mi pocity, které dříve byly „moje“, ale teď už je téměř neznám – ztrátu smyslu, nedoceněnost, zbytečnost, marnost…
Další lidé se mnou sdílejí různé situace, z nichž vyvstává dojem, že lidem v jejich okolí už úplně „přeskočilo“, že to nejsou oni… a že chvílemi i sami mají pocit, jako by se jejich vědomí přeladilo na jiné vlny. Že říkají věci, které říct nechtěli, že dělají něco, pro co se nerozhodli. Že z nich lítají ven „hnusy“. Že by ze sebe vyskočili z kůže. A že se tu hraje přetahovaná o energie… A že je celá realita tak zvláštně živá, připravená reagovat na každou naši myšlenku. A tak podobně. Já jsem měla v minulém víkendu velmi živý pocit, že se Něco stane, že Něco visí ve vzduchu, zvláštní napětí vzbuzující mírnou ostražitost. Postupně odeznělo.
Řekla bych, že to vše je možná jenom pouhá „přípravka“ na to, co přinesou další týdny a další měsíce. Čeká nás teď zajímavé období mezi dvěma zatměními (analogie k tomu, co probíhalo před půl rokem, v říjnu). Od 25. března do 8. dubna. Období hlubokých vnitřních otázek a odpovědí. Zatmění sice nebudou viditelná na našem území (napřímo si je užije Amerika), ale jejich vliv pocítíme všichni, zejména na svých nevědomých úrovních. Ty však ovlivňují náš život úplně stejně, možná i více než vrstvy vědomé, což se v těchto dnech posílí. Navíc se toto období potká s velikonočními energiemi, které nejsou láskyplnými oslavami jara, ale jsou zatíženy velmi temnou symbolikou (i proto je mám snad odjakživa zamčené v šuplíku s nápisem „pozor, ignorovat“).
A aby toho nebylo málo, během jara a začátku léta nastane setkání dvou významných planet, Jupiteru a Uranu, s planetkou Algol, která je nazývána Hlavou ďábla a je spojená se symbolikou Medúzy… což také ovlivní na nějaké úrovni každého. Jako by se tím zviditelnily a uvolnily vrstvy Temnoty, které v sobě kdo máme… a tím se mohly transformovat, proměnit. Očekává se velmi výbušné období, které však přinese hlubokou očistu.
A co z toho všeho plyne? Kdybych měla něco doporučit, tak v první řadě pozornost. Ještě větší pozornost než obvykle ke všem svým myšlenkám, slovům a činům a k jejich motivacím. Ptát se co je moje a co moje není, více rozlišovat vědomé od nevědomého, nevstupovat do zbytečných konfliktů a konfrontací. Několikrát se nadechnout, než na něco zareagujeme. Šetřit svou pozorností a svou energií. Nedělat unáhlená rozhodnutí. A v druhé řadě laskavost k sobě samým. Pokud se v nás objeví nějaké vnitřní „bahýnko“, negativní emoce či projevy, o kterých si myslíme, že už k nám dávno nepatří, tak k nim přistoupit jako k zapomenutému smetí v koutě za postelí… Přijmout, vymést, bez obviňování se a sypání si popela na hlavu. A v třetí řadě trochu poodstoupit, nedávat zbytečný význam tomu, co důležité vůbec není… a navracet se k tomu možná nejdůležitějšímu, k hlubokému uvědomění, že jsme nekonečným vědomím, nekonečnými bytostmi, já i my, úplně všichni. Takže, jak se říká – mějme se rádi a buďme na sebe hodní 🙂