Má náklonnost ke všem kamenům, kamínkům a krystalům je odvěká. Co si pamatuji, bavilo mě sbírat kamínky, schovávat si je, skládat z nich obrázky, aniž bych tušila, že by se jim mohlo říkat mandaly… Postupně se tohle moje nadšení přesunulo k návštěvám mineralogických výstav a burz a k dělání si menších, větších a ještě větších radostí. Krystaly se mnou žijí, přivádějí do mého prostoru energie a jiné energie zase odvádějí, vzájemně se propojujeme a čas od času některé i promlouvají. Ostatně, také největší investice při opravách našeho domu a jeho okolí byla do kamenů, do mnoha tun vápence z líšeňského lesního lomu. Když jdu po nich v létě bosýma nohama, tak některé hezky vrní.
Svět krystalů nemám „systematizovaný“. Tedy neřeším, na kterou nemoc či neduh je který krystal vhodný, neřeším, ke kterému astrologickému znamení patří… Přicházejí ke mně cestou pocitového naladění – a proto mi je ani nemůže vybírat nikdo jiný. Často mám určitý druh krystalů spojený s určitým životním obdobím, ale nezkoumám, proč to tak je. Někdy si konkrétní krystal řekne, že chce se mnou jet na seminář, že chce být propojovacím „mluvícím“ předmětem nebo jenom součástí prostoru. Někdy chce některý nocovat na mém nočním stolku nebo pod polštářem, nebo chce zalézt do kabelky a doprovázet mě. Jiné mě doprovázejí v podobě šperků. A autem se mnou chtějí jezdit dva drobné lemurské křišťálky a jeden malý tanzanit, který svou modrofialovou barvou připomíná barvu mého Juka.
Už jsem tu před nedávnem psala, že mám pocit, že se v posledních letech síla krystalů (podobně jako síla rostlin) navyšuje, že nám skrze ně Matka Země posílá svoji pomoc. A zesiluje i jejich promluva. Měla jsem v týdnu volný den a dopřála jsem si hodně pomalý rozjezd… po ránu jsem si vzala do ruky a přiložila k srdci zvláštní a velmi mocný krystal, který ke mně přišel téměř přesně před rokem. Pětadvaceticentimetrové ametystové žezlo, v němž jsou zřetelné obrazy andělských bytostí. Mám k němu velikou pokoru a respekt a ochraňuji jeho sílu, proto jeho fotografii zveřejnit nemůžu. Chvíli jsem s ním seděla a šla mi hlavou jasná věta: Ten, od kterého ho máš, má pro tebe další krystal. Můj vnitřní skeptik chvíli zkoumal, odkud věta vzešla, potom jsem přemýšlela, jestli mi časově vyjde výstava v Tišnově nebo v Brně, a potom jsem onomu muži zavolala. Vcelku překvapující byla jeho odpověď, že si chvíli předtím vyslal prosbu o impuls, kterým směrem se má ubírat při řešení svých zdravotních potíží… No nic, ani se příliš nedivím, ony ty mobily a internety časem opravdu nebudou potřeba. Tak se těším, který krystal si mě volá.
Krystalové promluvy pokračovaly tam, kde mi nejrůznějších informací a vnitřních vhledů přichází nejvíc, v koupelně pod horkou sprchou. Pár dní předtím jsem si říkala, jestli něčím neoživit prostor Imaginaria (odkaz)… a voda mi přinesla myšlenku nahrávat osobní krystalovou meditaci těm, kdo mají nějaký svůj oblíbený ochranný nebo silový kámen a chtěli by se na něj ladit i skrze slova. Kdybych byla Archimédés, zvolala bych Heuréka. Ale nahá po ulicích běhat nebudu, tak si ponechám jenom tichý hřejivý pocit uvnitř sebe, s poděkováním a vděčností.
Ptala jsem se poté, který z krystalů by chtěl vstoupit do první krystalové meditace… a do ruky mi usedl temně oranžovorudý karneol. Řekl, že je strážcem vnitřního ohně. Jeho slova k sobě můžete nechat přicházet s následující nahrávkou:
