Podzim… naruby

Už poněkolikáté jsem otevřela blog s tím, že napíšu svoji každoroční Ódu na podzim, na mé nejoblíbenější roční období. Ale letos se tomu nějak nechce. Letošní podzim je… nevím, jak to přesně nazvat… zkrátka jiný. Nevím však, jak jeho jinakost přenést do slov, protože ji v mnohém ukazují jen jemné změny odstínů nálad a kolísavé výkyvy energií.

Letošní podzim sem vtrhl skoro násilím hned od začátku září, aniž by nechal doznít pozdně letní dny, aniž by jim dovolil přejít v babí léto, aniž by vychladil rána a odpoledne dovolil slunečním paprskům iluzi léta navracet. A potom se, navzdory předpokladům, že přejde v brzkou chladnou zimu, zjemnil a zastavil se v čase, takže tu zůstává dál i ve dnech, kdy by měl pomalu odcházet skrze dušičkové počasí a předat pomyslné žezlo zimě. Výrazně později než jiné roky se začaly připravovat k zimování naše želvy, naopak přílet havranů do Brna se o týden uspíšil.

Ať chceme nebo ne, žijeme v době, kdy se mnohé struktury boří, a podzim si možná řekl, že je načase, aby se zapojil i on, kdoví…

Naruby to mám i uvnitř sebe. Podzim pro mě bývá každoročně novým nadechnutím, přicházejí nové nápady, jako by ke mně po letní odmlce začal naplno promlouvat svět. Užívám si barvy, vůně, padající listí, pobyt venku, procházky. Mám chuť doma uklidit, všechno prosvítit svíčkami a provonět čajem, jablky a skořicí. Letos však podivné prázdno, nejraději bych si někam zalezla a byla jen sama se sebou a ke každé aktivitě se víceméně nutím. Jako by se mě letošní podzim vůbec netýkal, jako by byl součástí jiného světa.

Zvláštní jsou i energie těchto dní. Mnoho vnímavých lidí z mého okolí, i já sama, pociťujeme chvílemi stavy, jako by někdo nás i celou planetu zapnul do zásuvky a nastavil výkon na maximum – aby tento stav vzápětí vystřídala hlubinně-bytostná únava. Mění se spánkové rytmy, zintenzivňují se sny… Přitom je za tím vším až hmatatelný klid, jako by nás držela neviditelná ruka a ubezpečovala nás, že takto je to v pořádku. Jenom musíme přijmout, že mnohé z toho, co platilo, už neplatí, že se řád proměňuje v chaos, aby po čase mohl přejít v jiný řád… kosmický.