Mám od planetárních sudiček dánu do vínku rozevlátou vodnářskou povahu výrazně posílenou vnitřním rebelstvím, a přitahuje mě tím pádem vše neobvyklé, originální, kreativní, neotřelé, třeba i lehce provokující, zkrátka jiné. To, co se mnohdy pohybuje na tenounké hranici mezi nápaditým vkusem a kýčem. A tak bylo asi jasné, že se dříve či později seznámím s Míšou, majitelkou obchůdku Ael.
Už dlouhé roky za ní chodívám, když si nutně potřebuji udělat radost, když začíná svět být nehostinným a šedivým místem, když postrádám nápad na zajímavý dárek… nebo jen tak, když jdu kolem, na pár slov.
Byla jsem naslouchajícím svědkem přibližně rok trvající agónie její provozovny v centru města… zmínila jsem tento příběh už vloni, v tomto článku (odkaz). Konec přinesl nový začátek, jak už to tak v životě bývá. Zrodil se nový prostor. Na místě, které v dobách nepříliš dávných bývalo živým pokračováním centra města, a dnes je poněkud pozapomenuté. Pekařská ulice. Stojí za to tudy někdy projít – podobných obchůdků, které nepatří žádným světovým řetězcům, nýbrž jsou naplněním konkrétních lidských snů, tu najdete víc. Třeba i otevření Aelu přispěje ke znovuoživení této části Brna.
Takže už to víte, kdo se mě občas ptáte, kam chodím na originály typu zlatých rybiček a rybářských kroužků zapletených do náhrdelníku… právě sem, do Aelu, teď už na Pekařskou (číslo tuším 31). Přidávám pár fotografií, pro radost a pro zabarvení dnešního dne… a třeba jako inspiraci k návštěvě.
