O elixíru vitality

Možná to byla souhra náhod, možná jakési nevědomé tušení, co mě vloni – těsně před jarním uzavřením – přimělo uspořádat na všech místech, kde se scházíme na seminářích, ten s názvem Sebepropojení. Byl to na dlouhou dobu poslední seminář. Povídali jsme si na něm o tom, jak funguje lidský nervový systém, jak se neprožité emoce ukládají v těle, co to znamená pro naši energii a stav zdraví či nemoci… a učili jsme se techniky, jak tyto emoce uvolňovat a udržovat své tělo v klidu. Kdybych měla spočítat, kolik z vás mi za tento seminář s odstupem času děkovalo, nestačily by mi prsty na rukách. Mluvili a psali jste o tom, jak hodně vám tyto jednoduché postupy pomohly udržet se i v těžkých chvílích a v bolestných situacích v klidu a v relativní pohodě. Asi nejvýstižněji to popsala jedna má klientka při nedávné konzultaci:

„Víš, opravdu jsem se na to zaměřila a hlídala si, co prožívá hlava a co prožívá tělo. A snažila jsem se každý strach, každé naštvání, každou úzkost a každou bezmoc co nejdříve z těla uvolnit. A hodně zvláštní bylo, že se tělo nevrátilo do stavu, jaký v něm byl před touto emocí… dostalo se do stavu, kdy mu bylo mnohem lépe. Jako by se s každým uvolněným tlakem nebo stažením osvobodil kus mé síly a navýšila se moje energie, nebo jak to říct.”

Musela jsem se pousmát, neboť to velmi ladilo se slovy z jednoho článku Richarda Rudda, který jsem si pár dní předtím přechroustala přes překladač (odkaz tady). Richard v něm píše mimo jiné o tom, že se nacházíme v období velkých změn a že „arénou” pro tyto přeměny jsou naše fyzická těla. Budeme muset zcela předefinovat otázku, co je to zdraví. Stále vidíme fyzické zdraví jako něco, co musíme udržovat pouze z fyzické roviny, spíše než jako zrcadlo našeho vnitřního stavu. Fyzické zdraví je projevem našeho myšlení, našich pocitů a našich tužeb. Dokonce ani mnohé alternativní směry zcela nepochopily, jak hluboké fyzické zdraví skutečně je. Každý myšlenkový vzorec, který se projeví skrze naše mentální tělo, přenáší bioelektrický impuls přímo do našeho astrálního těla, našeho „cítícího“ těla, což zase tento impuls převádí dolů prostřednictvím éterické meridiánové sítě, která nakonec informuje naši DNA a náš endokrinní systém. Fyzická vitalita je tedy přímým odrazem jemných vnitřních sil, které formují naše myšlení a cítění. Kořeny fyzického zdraví spočívají hluboko v našem vnitřním životě.

Podle Genových klíčů, které jsou hlavním dílem Richarda Rudda, řídí archetypální téma radosti a vitality v těle Genový klíč 58, a tématem, které Vitalitu omezuje, je Nespokojenost. Richard dále píše: Musíme pokračovat ve své vnitřní práci. Musíme nadále udržovat ztělesnění naší přítomnosti. Musíme se odevzdat hlubokému zdroji této nespokojenosti, protože tam někde nalezneme velikou odměnu. Tou odměnou je samozřejmě život. Je to uvolnění života do naší buněčné struktury v podobě svobody. Když je v nás život skutečně osvobozen, pak se náš cyklus utrpení konečně uzavřel. Vstupujeme do dimenze osvícení a blaženosti a stáváme se zasvěcenci do vyšší evoluce. Procházíme konečným velkým průlomem. A pak jako druh začneme znovu objevovat náš skutečný potenciál a naši skutečnou vitalitu. Jsme vitálnější, než si dokážeme představit. Naše současná délka života, přibližně 80 let, je založena pouze na vědomí Stínu lidstva, a jakmile se tento kolektivní Stín začne přesunovat na vyšší frekvenci, lidské tělo začne fungovat na mnohem vyšší úrovni. Nemoc je projevem kolektivní vnitřní rány lidstva. Například nachlazení je jednou z nejstarších virových ran. Tyto nemoci, které jsme začali považovat za samozřejmost, nejsou součástí našeho skutečného vyššího vědomí. Jakmile naše vitalita začne zaplavovat lidský genom, tyto viry zmizí z naší reality. Naše vyzařování je takové, že se žádný virus v našem fyzickém těle nemůže udržet. Jsme zlaté bytosti se zlatými svatozářemi…

Vitalitu obvykle spojujeme se zdravým životním stylem, s vyrovnanou výživou, s dostatkem vitaminů, s kvalitní vodou, s čerstvým vzduchem a pohybem… Dávat ji do souvislosti s přijetím nespokojenosti nás asi nikoho nenapadne. Nalistovala jsem proto tohle téma v knize Genových klíčů* a pokusím se ho tu stručně reprodukovat. Plné znění samozřejmě najdete v knize (odkaz).

Stínem GK 58 je Nespokojenost. Nese s sebou nedostatek radosti ze života a čeří hladinu jezera našeho vnitřního klidu. Hodně souvisí s „nebytím” v přítomném okamžiku, s přesunem do budoucnosti. Mysl v nás vyvolává pocit, že můžeme udělat něco pro to, abychom si navodili pocit radosti. Tento pokus ale vždy vyvolá jen další nespokojenost. Paradoxem tohoto stínu je, že nás nutí hledat štěstí ve vnějším světě, abychom posléze došli k tomu, že stav radosti nelze ničím vnějším navodit, protože již je v nás. Na individuální rovině nám tento stín poskytuje velikou službu, tzv. čeří vody našeho vnitřního jezera, abychom se pokusili o nějaký druh smíření. Vede nás od uvědomění, že vysněná budoucnost neexistuje, zpátky dovnitř sebe. Tam začíná spirituální hledání, avšak duchovní cesta se též zakládá na iluzi budoucnosti. Postupně vyčerpáme i možnosti vnitřního hledání, projdeme mnoho učitelů, systémů a cest, ale tlak bude stále setrvávat. Stín Nespokojenost je založen na falešné naději, že existuje něco, co můžeme udělat, abychom byli šťastni. Nutí nás uvědomit si, jak beznadějná naše situace je. Vyčerpává nás, dokud nepadneme na kolena a nezačneme chápat podstatu milosti, která je ukrytá v nás, dar Vitality. Jedině když si uvědomíme, že nespokojenost je nízkofrekvenční projev naší životní síly, který nás tlačí, abychom se vyvíjeli, stane se zázrak – konečně přestaneme překážet životu a začneme žít svoji pravou radostnou podstatu.

Darem GK 58 je Vitalita. Ve chvíli, kdy přijmeme úděl člověka, které je věčně hnán ke svému naplnění v budoucnosti, všechno se v našem životě změní. Energie, která prostřednictvím nespokojenosti hledala způsoby sebevyjádření venku, se otočí do sebe a dojde k implozi vnitřní vitální síly. Konečně se stáváme sami sebou. Energie nespokojenosti se přeměňuje v radost, je to život, který vyjadřuje sám sebe. Jak začínáme chápat, že budoucnost ve skutečnosti neexistuje, přestává se naše životní síla do ní promítat. Nárůst vitality znamená nárůst svobody. Cítíme příval energie, jsme šťastni bez zjevné příčiny. Když zjistíme, že celé naše hledání je jednoduše život, který hledá sám sebe, přestáváme se snažit. Energie vitality pak proudí jasněji a radostněji. Vitalita je nezadržitelná síla – jakmile se probudí, nelze ji vrátit zpět. Nastane proces přesunu do srdce a začneme se pohybovat v naprostém souladu se svým prostředím a se životem.

Siddhi GK 58 je Blaženost. Jak se na úrovni daru vytrácí naše identifikace s budoucností, přivádí nás to hlouběji do přítomného okamžiku. Naše základní nespokojenost se přeměňuje ve vitalitu, která je vrácena zpátky do těla. Jak její frekvence stoupá výš, vyvolá v určitém bodě spontánní posun vědomí. Z nitra naší DNA spustí osvícení, jakoby se vědomí vzdalo připoutanosti k DNA. Naše bytí se stává průzračným klidným jezerem, jehož vody již nebudou zčeřeny, protože jsou to vody ryzího vědomí. Kdo dosáhne osvícení prostřednictvím tohoto siddhi, jakoby ztratí ohnisko pozornosti a jeho vědomí se rozprostře do nekonečna, jeho pohled je rozostřený a zasněný a srdce přetéká láskou k celému stvoření. Jeho tělo se stává místem pro proces zvaný blaženost.

*Richard Rudd: Genové klíče (v překladu Markéty Doubravské)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *