Ne-sluníčkově

Další volná úvaha ke koronaviru a současnému dění.

Psala jsem v jednom z předchozích článků na toto téma, že nelpím na potřebě mít na všechno jasnou odpověď, že s pokorou přijímám nevědomost. Ale samozřejmě si z různých střípků skládám obraz toho, o čem to tak asi je. Myslím si, že je to teď o chůzi na tenkém laně nataženém mezi nadějí a beznadějí, mezi důvěrou a strachem, mezi konstruktivními změnami a zašlapáním svobody, mezi využitím a zneužitím. A tuším, že se toho mnohem víc děje ve světě neviditelném – ať už ve sférách mocenských či ve sférách jemnohmotných – než ve světě viditelném. Nejsem, jak se dnes zprofanovaně říká, onen sluníčkář, který ve všem vidí jen dobro a lásku, i když bych ji ráda viděla. Jsem dost velký realista – věřím v sílu a neomezené možnosti člověka a v podporu vyšších duchovních úrovní, ale současně si plně uvědomuji negativitu a utrpení v našem světě, existenci neláskyplných sil a projevy zla, které proti lidem stojí.
Dnes to bude o tom i onom.

Na jednu stranu cítím, a asi nejen já, že nějaké větší zastavení a přesměrování už bylo víc než potřeba. Že je teď šance uvědomit si, co má smysl a hodnotu, a začít si toho vážit, že je čas zjednodušit si život, odhodit balast, vrátit se k přirozenosti, trochu ulevit naší planetě, vyvážit mezi námi a Zemí dávání a braní. Jako když se defragmentuje a zresetuje počítač, uvolní se spousta místa na disku a vše pak běží přirozeným tempem. Najednou se během okamžiku otočily věci, o kterých jsme si mysleli, že jsou dané a nevratné. Lehce odpadávají masky a vidíme „who is who“. Můžeme se toho každý o sobě tolik dozvědět – jako v každé tzv. hraniční situaci. Můžeme prověřit své vztahy, potkat a zpracovat své strachy. A mnohem víc.

Uvědomuji si, jak je mně samé tohle zastavení ku prospěchu, přestože mám podobně jako mnozí „živnost na nule“, bez záruk, kdy a jak se znovu rozběhne. Jako správný introvert si užívám samotu, nepotřebuji množství kontaktů a vnějších podnětů, protože ve vnitřním světě je toho tolik k prozkoumání – a odkud jinud by se mohlo vynořit něco nového, než právě z těchto průzkumných výprav. Nemám sice vygruntovaný barák, umytá okna a přeskládané všechny skříně, k čemuž mnozí volný čas využívají, ale zato si chodím jen tak bezcílně venku, občas dohoním nějaký restík, něco shlédnu, něco přečtu, něco dobrého uvařím nebo upeču, ale především volně bloumám. Zevnitř si užívám velkou svobodu.

Na druhou stranu dostává těžce „na frak“ moje bytostná potřeba svobody vnější. Jenom pozoruji, jak je to snadné. Stačí zabrnkat na strunu strachu a během pár dní se změní svět. Nesnižuji závažnost současného stavu, ale říkám si, na co všechno si teď zvykneme a začneme to brát za normu. A tiše to tu s námi zůstane. Najednou všichni mohou vidět, že jsme neustále pod drobnohledem, že něco jako soukromí už prakticky neexistuje, že někdo jiný rozhoduje o tom, co si máme myslet a čemu věřit. Pro mnohé to může být šokující zjištění.

K zamyšlení vybízí rozbor historika Pavla Koláře (tady) … cituji pár slov z něj: „Pouhé přežití zůstává jedinou naší hodnotou, pro kterou jsme ochotni obětovat prakticky všechno – přátelství, city, mezilidské vztahy, vzdělání našich dětí, práci, duchovní i hmotný blahobyt. Degradovali jsme své spoluobčany na potenciální přenašeče virů. Společnost obětovala svou svobodu pocitu bezpečí, tím ale odsoudila sebe sama k životu ve strachu. Náš strach je tím větší, že vedeme absurdní válku proti neviditelnému nepříteli, který se uhnízdil v nás samých.“

Strach není jenom „dole“, je i „nahoře“. Proč jinak by Facebook, Youtube a další velcí hráči online světa okamžitě nasadili, jak sami přiznávají, velké množství robotů pro vyhledávání a mazání nekorektního a nebezpečného obsahu? Třeba taková cenzura pořadu Duše K o koronaviru – Jarda Dušek, Milan Calábek a Pjér la Šé´z v něm rozehráli parádní pánskou jízdu na dané téma. Šedé eminence ze dvou ministerstev se postaraly o smazání záznamu ze všech veřejných zdrojů. Říkám si, proč má někdo právo a potřebu postavit nás do pozice nesvéprávných hlupáků, kteří neumí sami rozlišovat? Koho zajímá víc, tak připojuji (kliknutím na text)  odkaz na rozbor celé situace, vyjádření MZ atd – a ještě skvělé upřesnění pana Calábka.  V tuto chvíli je možno tuto cenzurovanou Duši K v plném rozsahu shlédnout ZDE.

Jestli mě opravdu zajímal něčí pohled na tuto situaci, byl to David Icke. Mnozí ho označují za demagoga a krále konspirací a za „nositele strachu“. Uznávám, pro každého to není. Kdo však zná podrobněji jeho knihy a to, co předává, musí nutně objevit i vyšší rozměr toho, o čem píše. Prošel hlubokými duchovními prožitky, velmi se mnou ladí jeho vnímání a popis toho, co je to člověk, co je lidské vědomí, jaké jsou principy hmotné a nehmotné reality. Sleduji ho už spoustu let a vlastně bych byla raději, kdybych nemusela konstatovat, že na velkou část informací, které mi v jeho přednáškách připadaly naprosto šílené, postupně v průběhu let došlo. Když psal někdy před dvaceti lety o islamizaci Evropy, bezdůvodném odebírání dětí v Norsku a dalších zemích nebo o pedofilních skandálech ve vysokých kruzích atd, připadalo mi to jako čiré fantasmagorie. A co vidíme dnes? Pro mě je David člověk s velmi klidnou energií,  a tak trochu z podobného „vesmíru“ jako já, také je svým vědomím kdesi v nekonečnosti. Jsem ráda, že se mi zvláštní souhrou „náhod“ podařilo potkat se s ním na chvilku z očí do očí, vyměnit si pár slov, pohled, objetí. Dvě části jeho rozhovoru ke koronaviru s českými titulky najdete zde: 1. část a 2. část. Velmi doporučuji začít posledními dvaceti minutami druhé části (od 39. minuty), poslouchat a vnímat nejen to, co je řečeno, ale jak je to řečeno… a pak se případně vrátit k začátku.

Dodatečná informace:
Videa byla stažena. Lze je nyní stáhnout na Ulozto (odkaz). David po dvou týdnech natočil ještě jeden rozhovor, kde byl ještě mnohem otevřenější, ten byl stažen okamžitě a LondonReal za něj čelí žalobě. Vyjádření tady.
Tento „zakázaný rozhovor“ česky otitulkovaný v sedmi částech nyní 
Tady.

Pár Davidových myšlenek stojí za zapamatování.
• Jednak je to důležitost rozeznání a uvolnění strachů, především strachu ze smrti (k tomu se vrátím v samostatném článku), neboť potom následně odpadne řada dalších strachů a bodů, skrze něž se necháme manipulovat.
• Dále je to potřeba změny vnímání, protože způsob našeho vnímání ovlivňuje naše prožívání a realitu kolem nás. Změň to, co vnímáš, a změníš to, co zažíváš.
• Čím víc toho člověk ví, tím víc ví, kolik toho je k vědění – ale zároveň zjišťuje, jak málo je vlastně potřeba znát, aby převzal kontrolu nad svým životem a svým prožitkem. Všechna složitost schovává jednoduchou jiskřivou pravdu. Pravý génius vidí jednoduchost skrytou složitostí.
• Lidé by se nikdy neměli bát říct, jak se cítí.
• Říkejme to, čemu věříme, mějme úctu ke své jedinečnosti a nenechme si ji vzít.
• Zbavme se strachu a svět se změní, neboť svět je řízen strachem.

David za současnou situací vnímá cíl shodit celosvětovou ekonomiku a potom nastolit nový systém s ještě větší kontrolou a ještě méně přátelský k lidem. Jeho pohled není optimistický.
Já to mám trochu jinak, přestože bych si vůbec netroufla odhadovat, co se bude dít dál.
Vnímám velké pohyby v jemnohmotném světě, vnímám z těchto rovin velikou pomoc pro ty, co chtějí konstruktivně proměnit svět a především sebe. Ne, nepřiletí Aštar s jeho flotilou. Je to zase jenom na nás, na každém z nás. Možná bychom se mohli všichni zamyslet nad tím, co jsme ochotni v sobě změnit, co jsme ochotni změnit ve svých životech. Čeho jsme třeba ochotni se vzdát. A začít být pravdiví, nejvíc sami k sobě. A jak už bylo zmíněno, vnímat, jak se cítíme, a nebát se to říct. Začít sledovat motivace v pozadí a ptát se – proč si toto myslím, proč tomuto věřím, proč toto dělám, proč toto cítím? A nebát se někdy něčemu říct Ne.
A představovat si… Imagine…

 

 

3 thoughts on “Ne-sluníčkově

  1. Děkuji, Gábi, za krásně napsaný článek i odkazy na videa. Souhlasím, jsme bohužel ovládáni strachem a vystrašený člověk se pak lépe manipuluje.
    Jak říká David Icke ve videu, které vypadá až děsivě pravdivé… naštěstí s uklidňujícím poselstvím na závěr.
    Dana

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *