Tak zase jednou z kavárny. Dnes odpoledne, čekám na syna u kávy, chvílemi si čtu a chvílemi spočívám v prázdnu nemyšlení. Ale smysly na volnoběh fungují a sem tam přinesou z okolí impuls, který přitáhne moji pozornost z nekonečna zpět do reality. V jednu chvíli k sousednímu stolu. Muž a žena středního věku, podle všeho čerstvá známost. Jedno z prvních, ne-li úplně první setkání. Ještě si vykají, ale jejich dlaně se už potkávají. Ona, jemná hnědovláska, očima visí na něm, velmi pohledném muži bohémského typu. Hltá každé jeho slovo. Jako by mu z úst padaly perly. Jenomže…
Můj vnitřní radar je velmi citlivý na manipulace a tady jich mezi slovy protéká tolik, že místo perel vnímám odkapávající sliz. Vnímám, jak postupně jeho slova tvoří neviditelnou síť, kterou se ona nechává omotat. Zřejmě vytušil, kterým směrem zacílit – brnknout na strunku potřeby „vědomého“ života a „vědomého“ partnerství. Postupně odkrývá řadu vhledů a poučení, ke kterým došel po studiu mnohých knih, filozofií, duchovních směrů. Všechno zná, všude byl, na vše má odpověď. Odpověď v podobě naprosto „basic“ seberozvojových frází, které však dokáže zabalit do obalu buddhovské moudrosti. „Víte vy vůbec, do jaké míry – a sám jsem si až po dlouhých letech uvědomil pravdivost toho, co se nám už staří mistři východu snažili říct, co nám dnes ukazuje věda a mnozí to stále nechápou – naši realitu ovlivňuje to, jak o ni smýšlíme?“ … podobnou formou sdělená důležitost dělání si radosti, potřeba otevřené komunikace ve vztahu, zrcadlení atd. Rádobychytré bláboly nesené tónem hlasu, kterému se v generaci mých rodičů říkalo Vemlouvák. Po očku koukám, zda mu to ona paní stále věři, ale nepochybně ano. Můj vnitřní Rebel (dar mého oblíbeného Genového klíče 43, viz tady) se začíná bouřit, tak raději zaplatím a zaměřím pozornost smysluplnějším směrem, tedy k nákupu večeře v Albertu naproti.
Nahlédla jsem doma do Genových klíčů*, zda tu k tématu Manipulace a Chlubivosti něco objevím. A jako pokaždé, když knihu otevřu, odpovědi přišly. Tentokrát v textu Genového klíče 26.
Stínem GK 26 je Pýcha. GK 26 souvisí s projevy vůle. Síla vůle využívá sílu světla a projevuje se skrze naše činy, slova a myšlenky. Je klíčem k manifestaci našich snů ve hmotě. Existují dvě vůle – vůle má, která je iluzí, a vůle tvá – vůle Boží, která se objeví na vyšších frekvencích tohoto GK. Individuální vůle je základem lidské pýchy – je to přesvědčení, že člověk může řídit síly přírody a využívat je pro osobní prospěch, zisk a uznání, na úkor druhých. Pro popis energie tohoto stínu je používáno slovo Ego. Na stínové frekvence se skrze něj odstřihujeme od ostatních a od prostředí. Neznáme na této frekvenci jiný způsob, jak dosáhnout úspěchu a bezpečí, tak šplháme po žebříku soutěžení. V moderním světě jsou soutěživost a ego považovány za zdravé. Svět stínu 26 je svět ega a pýchy – jedním z jeho hlubokých strachů je nebýt vnímán jako bezmocný. Plyne z potřeby vytvářet si vnější image úspěchu a sebedůvěry. Ještě hlouběji se nachází strach z neexistence. Paradoxně tento strach útočí tím více, čím více jsme připoutání k pocitu mocného ega.
Represivní podobou stínu 26 je Manipulace. Tento stín je záludný, v potlačené podobě se pýcha projevuje jako manipulace, na první pohled neviditelná. Je to skrytá manipulace. Tento člvoěk druhé ponižuje, vzbuzuje v nich vinu či stud. Většinou to činí nevědomě a necítí se za toto jednání a jeho účinky na ostatní odpovědný. Využívá svou vychytralost k tomu, aby se druzí cítili nepříjemně či méněcenně, což jsou vzorce zakořeněné ve strachu.
Reaktivní podobou stínu 26 je Chlubivost. Je to pýcha, kterou všichni známe, je to vnější projev ega. Chlubením se člověk na sebe přitahuje pozornost, aby byl více viditelný. Neuvědomuje si ale, že jeho slova a skutky mají opačný účinek, než byl záměr. Jedním z nápadných projevů je předvádět svůj zevnějšek, bohatství, majetek a moc. Místo pozornosti však na stínové frekvenci vyvolávají jeho činy a slova žárlivost, zášť a chamtivost. To posiluje jeho vnitřní hněv.
Darem GK 26 je Obratnost. Na úrovni daru 26 se učíme rozlišovat mezi vůlí a záměrem. Náš vyšší záměr se může projevit jen tehdy, odevzdáme-li se přirozenému proudu života s tím, že se na náš záměr musíme vyladit, ne ho životu vnutit. Čím víc nasloucháme svému nitru, tím víc si uvědomujeme, že jemný záměr stojí za vším, co v životě uděláme či řekneme. Na stínové frekvenci odpovídáme na tento záměr tak, že se ho pokoušíme předem vytušit a vynutit. Na úrovni daru vpustí náš postoj do DNA vyšší frekvence a ty aktivují pocit otevřeného srdce. Stačí pouze naslouchat svému vyššímu záměru a vše se aktivuje samovolně prostřednictvím vyšších frekvencí světla, které přijímáme. Postupně se v naší DNA vyjeví skrytý kód spojený s tímto záměrem a náš život se promění. Když se tento dar probudí, zjistíme, že pýcha není nic špatného – jen se na vyšší úrovni promění v Obratnost. Je to kreativní využití pýchy. I Obratnost miluje pozornost, tento dar má za účel přitahovat pozornost. Rád cokoliv prodává, ať produkt, myšlenku či sebe. Tento dar představuje lásku k umění prodávat – něco zabalit a vystavit ve světle reflektorů tak, aby to druzí koupili. Energie pýchy a ega tak slouží vyššímu poslání. Ego nelze potlačit a podrobit si ho. Přesáhneme ho jen tak, že ho přijmeme, vstřebáme do sebe a dokonce si ho užíváme. Díky daru Obratnosti se ego stává uměleckou formou. Lidé s tímto daren přesně vědí, jakým jazykem s kým mluvit. Na úrovni stínu tak manipulují své posluchače zničujícím způsobem – na vyšší frekvenci, osvobozený od strachu, se tento dar prodává cestou lásky. Stává se mistrem „srdečního marketingu“, obchodování, v němž hraje hlavní roli srdce. Slovo manipulace má špatnou pověst – ale pokud je manipulace otevřená a upřímná, může být krásná… i umění nebo hudba je jemnou formou manipulace, která vyzvedává lidi z nižších frekvencí na vyšší.
Siddhi GK 26 je Neviditelnost. Podstata se dá vyjádřit rčením: Aby člověk mohl přesáhnout své Ego, musí mít takové, aby stálo za to se ho vzdát. Pokud si své Ego uvědomujeme, začíná povolovat jeho sevření, a my se učíme si s ním hrát. Dochází pak k magickému procesu. Jak se postupně otevírá srdce, brzlík vyvolává stále silnější vibrace, až spustí vyšší funkce epifýzy. Skrze ni se spojíme s vesmírným vědomím, setká se mikro- a makrokosmos. Člověk získává schopnost splynout s okolím, zamaskovat se a zneviditelnit – to je rozdíl mezi projevem mé a tvé vůle. Toto siddhi rozpustí veškerou potřebu individuální vůle.Ten, kdo manifestuje toto siddhi, není zastáncem ničeho, nenechá se svázat koncepty – když se ho snažíme připoutat, tak zmizí. Velkou součástí tohoto siddhi je hra. Lidé vnímali odpradávna tajemství 64 siddhi, ale nenapadlo je, že se skrývají uvnitř našeho genetického kódu – v historii byla siddhi projektována na postavy bohů, mýtických postav a archetypů. Archetypem neviditelnosti je např. Merlin – siddhi 26 s ním sdílí čarodějné schopnosti a hravost. Lidé s tímto siddhi učí druhé, aby nebrali život příliš vážně. Využívají své schopnosti k tomu, aby šířili svou lásku k tvoření. Přitahují naši pozornost k vyšší pravdě – třeba i tak, že stvoří složíté učení, které přitáhne naši mysl … a pak jí ukáže, že ve skutečnosti není nic důležité a lidský život v podstatě postrádá smysl – tento fakt ale neubírá nic na zázraku existence. Tančit v siddhi 26 znamená zahodit všechny záměry a motivace. Tito lidé jsou neviditelní – z toho důvodu, že jim nezáleží na tom, co si na ně druzí projektují. Nesnaží se nikoho ovlivnit nebo přivést k osvícení. Nestanovují si žádné cíle a vzpírají se zákonům, na kterých my ostatní lpíme. Jsou to rošťáci, kteří s požitkem dovádějí v proudech existence. Paradoxem je, že tito lidé bez záměrů často nechávají v historii našeho vědomí největší stopu.
*Richard Rudd: Genové klíče (v překladu Markéty Doubravské)