Odpověď na úvodní otázku zní Mnoho. A kolik z těchto tváří žena smí, kolik chce a kolik dokáže projevit? Tady už odpověď tak jednoznačná není. Troufám si říct, přestože tím možná někoho popudím (výborné slovo – popudit znamená přimět k pudové reakci), že žijeme ve společnosti, která ženám umožňuje prožít velmi rozmanitý a naplněný život. Umožňuje každé ženě rozvinout svoji individualitu na základě jejího osobního systému hodnot. Nebylo takových období v lidské historii mnoho, byla-li vůbec, a není to ani dnes pravidlem v jiných částech světa.
Být ženou v dnešní moderní západní společnosti znamená mít možnost zvolit si, jaký život chci žít. Neznamená to žít život bez problémů – ty jsou součástí životů všech, žen i mužů. Ani to neznamená, že tu žádné ženy nejsou tlačeny do určitých pozic a rolí, zejména svými rodinami, partnery, určitými komunitami atd. Nejsou ale do těchto rolí tlačeny celospolečensky, mají stále možnost učinit rozhodnutí a svůj život změnit, i když mnohdy za cenu bolesti nebo velkého úsilí. Ale tu možnost mají.
• Každá žena si může vybrat, zda je pro ni prioritou péče o rodinu, nebo profesní cesta, nebo se bude snažit o skloubení těchto priorit.
• Každá žena si může vybrat svoji profesi, může studovat, cestovat, angažovat se společensky i politicky, nebo žít tiše a v ústraní.
• Každá žena si může vybrat, zda chce žít sama, nebo sdílet svůj život se stálým partnerem (kterého si vybrala), nebo vystřídat během života partnerů několik (které si též sama vybírá).
• Každá žena si může vybrat své náboženství, nebo zvolit ateismus, nebo libovolný duchovní směr.
• Každá žena si může vybrat spoustu dalších věcí – způsob stravování a péče o zdraví, styl oblékání, své koníčky atd.
A přesto na otázku, zda se cítí ve svém životě svobodně, většina žen odpovídá záporně.
JAK TO MÁTE VY?
Když jsem se zamýšlela nad svou odpovědí, která je poměrně jednoznačně Ano, uvědomila jsem si dlouhou cestu, kterou jsem k této odpovědi musela dojít. Cítit se svobodně znamená totiž jednu zásadní věc – přijmout plnou zodpovědnost za všechna svoje rozhodnutí. Za to, co jsem udělala, i za to, co jsem neudělala, ať už důvody pro to byly jakékoliv. Není tam žádné „kvůli někomu nebo něčemu“ – protože i když to třeba v tu chvíli kvůli někomu nebo něčemu zdánlivě bylo, pořád tam zůstával prostor pro moji volbu. Neznamená to žít život bez problémů – ale přijmout, že pokud se ocitnu v životním bodě, ve kterém mi není dobře, ocitla jsem se vlastně ve výslednici mých předchozích voleb. A jinak, než další volbou, se moje situace nezmění.
Dostala jsem na jednom semináři výzvu, abych vymyslela a uspořádala seminář na téma Ženství. Ráda takové výzvy přijímám, ale hned na místě jsem upozorňovala, že to nebudou žádné „Vnitřní bohyně, posvátné menstruace a svatyně ženského lůna“ – to jsou témata, ke kterým mám z mnoha důvodů dost odstup. Že bychom se raději mohly podívat na archetypy v psychice žen, na jejich role, rodová přesvědčení atd. Jeden moudrý citát říká – „Chceš-li pobavit Boha, řekni mu o svých plánech“ – a právě na něj jsem si vzpomněla, když jsem hledala zdroje v moudrých knihách. A smála jsem se. Asi nejlépe zpracované ženské archetypy jsem totiž našla v knížce americké jungiánské psychoterapeutky Jean Shinody Bolenové. A ta knížka se jmenuje -– hádejte jak – Bohyně v každé ženě. Bohyním zkrátka nelze utéct…
Autorka vychází z řecké mytologie, kde měli, jak známo, olympští bohové a bohyně typické lidské vlastnosti a projevy, které představují vnitřní osobnostní modely. Vždyť mýty, pohádky a báje nesou pravdu o společných lidských zkušenostech, působí na symbolické rovině a zasahují přímo naše podvědomí.
V ženské psychice působí sedm základních ženských archetypů, které můžeme pojmenovat podle sedmi základních olympských bohyní.
Každá žena má v sobě všechny, některé se projevují silně, jiné jsou spíše v pozadí, vzájemně se kombinují, v různých obdobích se aktivují nebo ustupují.
ARTEMIS – bohyně lovu a měsíce, zpodobňuje nezávislou ženskou duši orientovanou na úspěch
ATHÉNA – bohyně moudrosti a řemesel, představuje logickou sebejistou ženu, která se řídí víc mozkem než srdcem
HESTIÁ – bohyně krbu a chrámu ztělesňuje trpělivou ženu, která se dobře cítí v samotě a vyzařuje dojem nedotknutelnosti a úplnosti
HÉRA – bohyně manželství – všechny ostatní role v životě podřizuje té hlavní – vdát se a mít manžela
DÉMÉTÉR – bohyně mateřství a úrody – podporuje nutkání ženy pečovat a poskytovat podporu, především svým dětem
PERSEFONA – panna a královna podsvětí – souvisí s pasivitou, podřízeností a touhou potěšit
AFRODITA – bohyně lásky a krásy – souvísí s láskou, vášní, sexualitou, tvořivostí
Zajímavé je, že k typickým projevům jednotlivých bohyní tíhnou už malé holčičky v předškolním věku. Některé si nejraději hrají na svatbu, jiné pečují o panenky nebo zvířátka, další jsou hloubavé, jiné zvídavé, další zase vyhledávají dobrodružství nebo se předvádějí před publikem.
A když se vrátím k tomu, o čem jsem psala na začátku – není žádná „Bohyně“, kterou bychom v sobě ve svých životech byly nuceny potlačovat.
Jaký rozdíl oproti silně patriarchálním společnostem, kde jediné přípustné role jsou Héra, Démétér a Persefona, ostatní jsou zakázané.
Knížku Bohyně v každé ženě doporučuji k přečtení. Hodně tam pochopíte o sobě, svých matkách, babičkách či dcerách.
A koho by tohle téma oslovilo víc, může absolvovat seminář Všechny tváře ženy, který občas zařazuji do svého programu. Je to jediný seminář s výhradně ženskou účastí 🙂 Budeme si o těchto archetypech povídat a rozklíčujeme, které role jsou nám vlastní a které ne. Kromě toho se budeme věnovat dost zásadnímu tématu, a to jsou hluboká ženská zranění, která si neseme ve své genetice. A také se podíváme, jak to měly ostatní ženy v našich rodech a co to pro nás znamená.