Nemám ráda dnes tak často používané slovo Prokrastinace. To takové hezké české Zevlení pro mě má přídech líně rozevlátého času, kdy se mi hlavou honí všechno a vlastně nic, kdy se vědomí vydá na cestu do nekonečna a při svém návratu s sebou přinese nějaký zázračný nápad či inspiraci… a nebo taky ne, a vůbec to nevadí. Mám teď pro své Zevlení záminku přímo Lví.
Trochu to vysvětlím. Lev je podle mě to nejúžasnější zvíře na světě. Tímto se omlouvám ostatním stejně úžasným, ale lev má pro mě neodolatelné kouzlo už odmala. Prý jsem jako tříletá stála před lví klecí a nepřeslechnutelným hlasem volala: Podívej se lve, jaké mám nové šatičky 🙂 A Brno má po dlouhé době párek nádherných mladých lvů konžských v nových prostorách v místní zoo. Nad tématem zoologických zahrad a jejich smyslu se tu zamýšlet nebudu, brněnští lvi – Kivu a Lolek – každopádně vypadají velmi spokojeně a pozornost návštěvníků si zjevně užívají (mimochodem představa, že lev pro svůj život potřebuje rozlehlé pláně, je mylná… lev je v jádru lenoch s menším teritoriem a nejdůležitější je pro něj mírně vyvýšený kopeček jako pozorovatelna okolí – vlastně také rád zevlí).
Důkazem lví spokojenosti je párek lvíčat, která se narodila v noci na 30. prosince. Moc nadějí jim chovatelé nedávali, lvice Kivu je mladá a první vrh často končí odmítnutím mláďat nebo jejich sežráním. Takže nechali rozvoj mateřských instinktů na ni a na přírodě.
Já jí ale od první chvíle hodně věřím…. a když vidím, jak se o ně trpělivě stará a jak jsou ti dva chlupatí bobečci na ní věčně přisátí, tak bych řekla, že to dají.
Takže několikrát denně sedím, koukám a zevluji… a můžete také:
Kliknout na obrázek a zevlovat nebo prokrastinovat, jak chcete.
Udělalo mi tohle lví narození na přelomu roku velikou radost, takovou tu hluboko uvnitř – jakoby to byl další symbol toho, že 2018 pro mě bude zvláštní a silný rok.
(předcházím dotazu – ne, nejsem znamením lev, jsem jeho opoziční znamení, tedy vodnář)
Děkuji za krásnou novinku a budu lvíčátkům držet palce!