Mám pocit, že jsem text Břez-nově psala před pár dny… a on už březen ufrnknul do nenávratna. Tak tedy Duben. Ještě tam budem. Za kamny. S ohledem na předpověď počasí možná ano, dubnové energie nás však příliš odpočívat nenechají, čeká nás náročné období plné událostí, jak popisuje ve videu uvedeném na konci textu paní Tatjana. Je tam spousta zajímavých informací, takže ho ráda doporučuji.
V minulém týdnu jsem s touto dámou, jejíž poznatky a moudrost mě velmi obohacují, měla po necelých dvou letech domluvenou konzultaci. Její obsah tu podrobněji rozebírat nebudu, ale byla to pro mě opět posloupnost vnitřních „Aha“. Kromě jiného jsme se dozvěděla, jak obrovský význam pro mě mělo zatmění, o kterém jsem se zmiňovala v březnovém textu… a především mi vysvětlila, proč mám za sebou období absolutní stagnace, kdy jsem nebyla schopná kromě nutných věcí nic udělat, nic vytvořit, nic rozhodnout… a řekla mi, že tímto zatměním se pro mě zaseknuté období začíná uzavírat. Kéž by.
A druhý den jsem dostala malé potvrzení, že se svět pro mě znovu otevírá a začíná se mnou komunikovat prostřednictvím synchronicit. Stála jsem v patře u okna a koukala jsem ven, V hlavě mi ještě procházely myšlenky na konzultaci s Tatjanou. V duchu si říkám: „Tak snad nastává Bod obratu.“ A v tu chvíli vidím, jak po silnici běží svižným tempem starší muž. Jelikož bydlíme v rekreační části Brna a pořád tu v okolí někdo běhá, tak nic překvapivého. Trochu mě zaujalo jeho tempo, běžel s energií, která dávala naději na několik dalších kilometrů. A když byl přesně na úrovni naší branky, kterou hlídají dvě kované kočky, během jednoho kroku se otočil, aniž by se zastavil, a běžel na opačnou stranu. Bod obratu potvrzen.