Pod Býčí skálou

Říká se, že nejlepší akce jsou ty neplánované… dneškem potvrzeno. Přijela za námi na popolední affogato dcera a jen tak mezi řečí poznamenala, že jsou tento víkend veřejné prohlídky jeskyně Býčí skála, která je jinak pro veřejnost uzavřená. Koukla na internet, uviděla tam dvě uvolněná místa, zarezervovala je a za čtvrt hodinky jsme vyrážely. O své fascinaci jeskyněmi jsem se zmiňovala už Tady… a vzhledem k tomu, že Moravský kras máme „za rohem“, většinu místních jeskyní už jsme navštívili. Býčí skálu dosud ne – a protože je opředena mnoha pověstmi a temnými historkami, byla jsem na ni dost zvědavá.

Není snadné naciťovat energii místa ve skupině lidí… ale aspoň něco málo jsem si během prohlídkové trasy, která se z avizovaných šedesáti minut protáhla na bezmála stošedesát, navnímala. A to „málo“ bylo v každém úseku naprosto rozdílné.

V zadní části jeskyně, kde byly objeveny především paleolitické nálezy, si člověk snadno představí tlupu svých prapraprapředků, jak tu sedí u ohně, brousí pazourky, žvýkají kořínky, vyrážejí odsud na lov, rodí tu děti… klidná energie pospolitosti.

V přední části, s nálezy doby bronzové, jako by však stále přetrvávaly obrazy dávné tragédie (viz Tady), jako by tu ve vzduchu visely nedopsané kapitoly dávných příběhů. Energie, na kterou je možné zareagovat jen tichou vnitřní modlitbou, pokornou prosbou o pokoj a mír těmto duším.

A v nejhlubších částech jeskynního komplexu čekala krásná energie, kterou obvykle v jeskyních vnímám nejvíc a kvůli níž je mi tu tak dobře. Hluboké a silné spojení se silou planety Země. Tady ještě posílené tekoucí říčkou a malými jezírky… Pár snímky se tu o ni podělím:

 

 

 

 

 

 

One thought on “Pod Býčí skálou

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *