Jedu si dnes dopoledne tramvají. Ó ano, mají pravdu ti, co říkají, že kdybych nejezdila tramvají, tak by mi poněkud vyschl pramen inspirace. Za mnou dva pánové, jeden listující v časopise, jehož titul se mi nepodařilo zahlédnout, druhý mírně znuděný. „Co to čteš?“ Následuje poodkrytí titulní stránky, ale nemám oči vzadu, takže odpověď neznám. „Ten nečtu. Nepíšou tam o sexu.“ Chvíle ticha a několik zkoumavých pohledů okolosedících. „Sex přece lidi zajímá nejvíc, ne? Tak by o něm měli psát všude. A kde nepíšou, tam musí šéfovat staré panny nebo manželé žárlivých frigidních meger.“ Hmm. Tak si říkám, že můj blog vlastně tohle téma také poněkud míjí.
A nechám si plynout hlavou odpovědi – proč?
Možná proto, že jako správný introvert hodně ctím lidskou intimitu a myslím si, že tohle téma patří těm dvěma, kterých se týká, že ho má každý nastavené po svém – a neexistuje žádný všeobecně platný model, jak by to mělo být.
Možná proto, že dnešní pojetí sexuality mi přijde velmi degradující. Dlouhá staletí byla ze strany církve považována za cosi nečistého, co je vhodné provozovat pouze za účelem zplození potomstva a jinak je to mocný nástroj ďábelského pokušení. V současnosti jsme se však posunuli k opačnému pólu degradace, kdy je sexualita vnímána jako běžná rekreační aktivita a relaxace. Jídlo, pití, televize, sex. Nebo také jako povinnost, jako předmět obchodu, vydírání, manipulací, destrukce. Z té i oné strany mi chybí radostná přirozenost, chybí uvědomění si posvátnosti tohoto hlubokého spojení lidských bytostí, ke kterému nedochází jenom na úrovni fyzických těl, ale propojuje se přitom mnoho dalších energetických struktur,
Možná proto, že si jen málokdo uvědomuje, jak cenná je ženská sexuální (a mateřská) energie. Jaká je po ní v energetických úrovních „poptávka“. A jak hodně jí uniká, pokud není při sexuálním styku chráněna – z úrovně propojení srdcí. Můžeme se zamyslet nad tím, kolik lidí na planetě se teď miluje opravdu z lásky, a kolik z jiných motivací.
Možná proto, že sexualita je pro většinu lidí velmi zranitelná oblast, jen málokdo ji má čistou a otevřenou, naopak mnozí si tu nesou svá hluboká traumata a nejistoty.
Možná proto, že nemám ráda samotné slovo Sex. Vadilo mi v něčem odjakživa – a když jsem trochu přičichla k tématu tajné symboliky a programování podvědomí skrze symboly, pochopila jsem proč.
Možná proto, že se sexuální energie staly náplní nejrůznějších duchovních a seberozvojových seminářů a tantrických škol, které učí, jak se touto cestou dostat „do nebe“. Kdo jen trochu víc vnímá energo-informační svět, tak vidí, že povětšinou vedou spíše „do pekla“. Mlčí se tu o tom, že „do nebe“ není možné vstoupit skrze pouhé nácviky dechů, poloh, technik. „Nebi“ je možné se spojením mužské a ženské energie přiblížit, jenom když se potkají právě ti dva, kteří k sobě patří – a jejich energie už je samy vedou k propojení vyšších úrovní, protože cestu znají. Ještě pořád je to velmi vzácný stav.
A možná proto, že v nynější realitě ještě není možné přejít na vyšší úroveň intimity, jak o tom krásně mluví Genový klíč 59.*
Stínem GK 59 je Nepoctivost. Přináší nedůvěru k ostatním lidem a strach ze vztahů. Tento stín činí ze světa osamělé místo. Tento strach se nenachází v nás, ale v auře mezi lidmi. Pokud jsme sami, strach není přítomen. Pokud vstoupí další osoba, zpřítomní se podprahový vliv tohoto strachu. Za tímto strachem stojí sexuální přitažlivost. Šokující informací je, že pokud se druhého člověka úplně přestaneme bát, ztratí se tato přitažlivost… strach tu vytvářel napětí. Pokud před druhým cokoliv skrýváme, vždy existuje důvod, aby se nás bál. Je to podvědomá, genetická nepoctivost. Naše geny chtějí, abychom byli nepoctiví, abychom se sebe navzájem obávali a tím naplnili svůj genetický potenciál. V současné době vliv stínu GK 59 slábne – z vnějšího pohledu ale strach spíš narůstá, protože se vynořuje z genů na povrch. Vynáší se i veškerá nepoctivost spojená s tímto GK. Nyní procházíme genetickou proměnou, veškeré způsoby chování vycházející z pradávných strachů budou vyřazeny z lidského genomu. Tudíž i některé osobnostní rysy se postupně stanou minulostí. Tento proces ale bude trvat i několik staletí, postupně se díky tomu svět stane tišším a mírumilovnějším místem. Je otázka, zda změna kolektivního chování ovlivňuje genom, nebo genetické změny způsobují změny chování? Oboje působí současně a posiluje se. Chceme-li naskočit na tuto evoluční vlnu, je třeba vymést na světlo své pradávné strachy, pohlédnout do tváře svým vnitřním démonům a otevřít oči všude tam, kde jsme nepoctiví.
Darem GK 59 je Intimita. Na stínové frekvenci probíhá odvěká bitva mezi pohlavími. Muž má strach ze ztráty svobody (rozptyluje se jinam) a žena muže co nejsilněji poutá (strach ze ztráty ochrany v mužově auře). Klíč k Daru 59 skrývá obraz hada (draka) – svlékání jeho kůže značí transformaci sexuálních energií, tento proces ale nelze urychlit. Lidská sexualita v sobě skrývá přístup k vyššímu vědomí. Když sexuální energie dosáhne úrovně daru, manifestuje Intimitu. Intimita nejsou něžnosti a mazlení, ale realita upřímnosti a přijetí stínového stavu. Když strachy působící mezi pohlavími pochopíme a přijmeme, otevře se plný výkon sexuální síly, která nás otevře vyššímu vědomí. Sexuální síla daru GK je tvořivá i ničivá. Je to energie chaosu, přitom se řídí univerzálním řádem. Rozpouští v naší auře vzorce způsobující izolaci, tím rozpouští i naše ego. Síla lidské intimity je schopnost dvou lidských aur, které na sebe působí, vytvářet auru třetí – v čistší formě (čím byly původní aury odlišnější, tím větší má transcedence potenciál). Skutečné završení tohoto procesu se děje v srdci. Když se srdce začínají otevírat, rodí se opravdová intimita a dva lidé se setkávají v jediném vědomí.
Možná proto, že jsem tak trochu rebel, a když o něčem píšou skoro všude, tak já o tom psát nemusím.
A možná proto, že někdo to zkrátka umí říct lépe než já… a někdo to umí zazpívat:
*Richard Rudd: Genové klíče (v překladu Markéty Doubravské)