Germánská medicína: O důkazech

Ověřil to někdo? Existují studie a důkazy? Tuhle otázku občas slýchám, když někomu vysvětluji principy Germánské nové medicíny. Dostávám se při výkladu do stále hlubších souvislostí, které na sebe velmi logicky navazují. Nejsou tu hypotézy, nejsou tu statistické pravděpodobnosti, na každé Proč existuje jasné Protože. Otázka na téma vědeckých studií se tím pádem nabízí.
Já se musím v takovou chvíli pousmát, protože mi to evokuje můj zpočátku velmi skeptický a opatrný postoj vůči tomuto systému.

Poprvé jsem se setkala s několika články o Germánské nové medicíně (GNM) před více než deseti lety. Věnovala jsem se v té době meditacím, práci s myslí a emocemi a s energetikou těla. Čím dál silněji jsem si uvědomovala, že tělesné disharmonie, tedy nemoci, úzce souvisí s tím, co člověk prožívá a jak na to reaguje. Počáteční postoj k informacím o GNM byl přesto z mé strany spíše odmítavý, protože jsem vůbec nepřipouštěla, že by tak nehmotné pojmy jako emoce, strachy a prožitky mohly být popsány formou přesných zákonů. První „Aha“ přišlo ve chvíli, kdy mi došlo, proč jsem těsně po porodu třetího dítěte měla silný zánět středního ucha. Sedělo to přesně. Další „Aha“ přibývala, když jsem si v hlavě promítla nemoci několika svých blízkých a přátel, u nichž jsem věděla, čím v době před onemocněním procházeli. Začala jsem o GNM víc mluvit a přicházela mi celá série potvrzení. Tím jsem se postupně přesunula od prvotního skepticismu k názoru, že se GNM dotýká hluboké pravdy a že stojí za to ji začít studovat, shánět materiály a ověřovat. Nevedu si žádné statistiky – počet lidí, se kterými jsme tyto zákonitosti potvrdili, je sice poměrně vysoký, ale určitě není tzv. statisticky významný. Nemohu tudíž zaručit stoprocentní platnost těchto zákonů. Můžu jenom říct, že z mých zkušeností je hodně vysoká,
s čímž souhlasí i několik dalších terapeutů, kteří s GNM pracují.

Úvodní otázky však nemíří zpravidla k mým osobním zkušenostem, ale k ověření formou vědeckých studií. V tomto směru je historie objevů GNM velmi problematická. Doktor Hamer, objevitel těchto zákonitostí, se do konce svého života snažil, aby byly studie rozsáhlejšího charakteru provedeny a GNM začala být v širším měřítku používána. Narážel však na odpor, zesměšnění a popření. To jsou ostatně obvyklé fáze, kterými do vědomí lidstva přicházejí nové myšlenky. Myšlenky, které mají šanci určitým způsobem měnit paradigma. Tyto vzorce vědeckých revolucí a změn paradigmat velmi dobře popisuje Thomas Samuel Kuhn ve své knize Struktura vědeckých revolucí (podrobněji tady).

Dr. Hamer předložil v roce 1981 na Univerzitě Tübingen svoji habilitační práci s množstvím podrobně zpracovaných kazuistik k ověření a prozkoumání. Jeho práce byla odmítnuta.

Celkový počet zdokumentovaných případů, na kterých dr. Hamer se svými spolupracovníky ověřil platnost pravidel Germánské nové medicíny, přesáhl třicet tisíc. Některé zdroje uvádějí až padesát tisíc.

Našli se samozřejmě lékaři, kterým byl pohled Dr. Hamera blízký a jím objevené zákonitosti ověřili. Byly to vesměs studie na malých vzorcích pacientů, platnost potvrzovaly ve stoprocentní, nebo stem procentům se blížící shodě a jejich závěrem byla doporučení k rozsáhlejším studiím. Uvedu tu pro ilustraci pouze několik z nich.

V roce 1984 prof. dr. Mannheimer (kardiologická klinika, Vídeň), prof. dr. Pokieser a prof. dr. Imhof (radiologové), testovali 8 pacientů na základě Hamerova zjištění korelace mezi srdeční příhodou a změnami v určité zóně kortexu v hojivé fázi tzv. revírního konfliktu. Členové komise potvrdili svým podpisem 100% shodu.

V roce 1988 vídeňský prof. Birkmeyer s několika kolegy potvrdil 100% platnost u 7 pacientů.

V roce 1989 na sjezdu lékařů v Mnichově byl ověřován vzorek 27 pacientů, opět 100% shoda.

V roce 1990 na lékařské konferenci v Burgau bylo za účasti 30 lékařů z různých států ověřeno
20 případů nemoci. Také v tomto případě je výsledkem šetření 100% soulad.

V roce 1992 na základě doporučení dr. Pfitznera z lékařské fakulty Univerzity v Düsseldorfu vyšetřil prof. dr. Stemmann, vedoucí Dětské kliniky v Galsenkirchen a úřední lékař dr. Elke Mühlpfort 24 pacientů s onkologickým onemocněním. Každý z těchto pacientů měl kromě rakoviny a leukémie alespoň čtyři nebo pět vážných onemocnění jako např. roztroušenou sklerózu, cukrovku, alergii, epilepsii, nádor na mozku, infekční onemocnění. Výsledek: „Zjišťujeme, že ve všech 24 případech (bez výjimky) s mnoha projevy nemocí byla splněna biologická pravidla Nové medicíny, exaktně pro každou fázi onemocnění ve všech třech rovinách. Pravděpodobnost, že pravidla Nové medicíny z hlediska čistě vědeckého ověření  reprodukovatelnosti jsou správná, je třeba hodnotit velmi vysoko“.

V roce 1993 vedoucí lékař dr. Wilibald Stangl, prezident úředních lékařů v Dolním Rakousku, osobně zkoumal správnost pravidla na vzorku 250 případů. Výsledek: 100% shoda.

V roce 1998 Univerzita v Trnavě (Slovensko) jako zatím jediné univerzitní pracoviště pozitivně potvrdila závěry Dr. Hamera. Tým složený z profesorů trnavské a bratislavské univerzity zkoumal 7 pacientů s 20 specifickými zdravotními potížemi. Pozitivní ověření pravosti verifikace podepsal univerzitní prorektor, psychiatr a onkolog. Bohužel k dnešnímu dni se o tom oficiálně nemluví.

V roce 2003 Dr. Niemitz, profesor historie a etiky technologie a přírodních věd z Univerzity Lipsko zveřejnil  souhrnný článek „Nová medicína a přírodní věda“, v němž uvádí, že na rozdíl od konvenční medicíny, která je mnohdy založena na hypotézách a statistikách, GNM nabízí vědeckou a ověřitelnou teorii týkající se rakoviny a nemocí obecně. Vzhledem k tomu, že vývoj každé choroby je předvídatelný, je GNM schopna poskytnout vědecky založená léčebná doporučení pro každého jednotlivého pacienta. Z tohoto pohledu se GNM jeví „vědečtější“ než vědecká medicína.

V roce 2005 byl izraelsko-dánsko-norským týmem, zastoupeným profesorem dětského lékařství na univerzitě Ber Ševa v Izraeli Joavem Merrickem, Sørenem Ventegodtem, ředitelem Quality of Life Research Center v Kodani a Nielsem Jørgenem Andersenem profesorem Department of Innovation and Economic Organization na Norwegian School of Management publikován
v časopise The Scientific World Journal článek pod názvem „Rationality and irrationality in Ryke Geerd Hamer ́s system for holistic treatment of metastatic cancer“. Vyplývá z něho potvrzení prvních dvou biologických zákonů, další tři zákony nelze jednoznačně potvrdit, ale ani plně vyvrátit. Celkově se zdá, že je Hamerovo uvažování správné a jeho práce by měla být dále zkoumána a využita pro motivované pacienty.

Dne 12. července 2011 vláda Nikaraguy oficiálně uznala Germánskou novou medicínu jako lékařskou terapii.

Na závěr se nabízí uvést myšlenku již zmiňovaného Thomase S. Kuhna:
Čtete-li nějakého velikého myslitele, soustřeďte se nejprve na zdánlivé nesmysly a ptejte se, jak mohl něco takového napsat. Podaří-li se vám nalézt odpověď a tato místa začnou dávat smysl, zjistíte ke svému údivu, že i ta místa, o nichž jste si předtím mysleli, že jim rozumíte, svůj smysl změnila.

Zdroje:
http://learninggnm.com
http://www.newmedicine.ca
http://germanska.pl

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *