Tiše tu sedím, koukám do plamínku bílé svíčky a je mi smutno. Odešel před pár dny ze světa člověk, který mi byl svým způsobem velmi blízký, přestože jsem ho nikdy nepoznala osobně. Byl mi blízký svými názory, svým viděním světa, svou tvořivostí, svou láskou k malování, svým psaním – a také svým přístupem k léčení onkologických pacientů. Byl to člověk, který dával lidem naději, který jim pomáhal pochopit, co jim jejich nemoc ukazuje. Byl světlem na jejich nelehké cestě.
Odešel ve chvíli, kdy měl spoustu plánů malířských i literárních, kdy se rozhodl věnovat část svého času i sobě samému, odešel během okamžiku, mezi svými nejbližšími.
Malíř, spisovatel, léčitel a člověk velkého srdce, pan Vladimír Kafka.
Je nás hodně, kdo budeme s láskou vzpomínat…