Už to budou skoro tři roky, co mě okouzlily Genové klíče. Nádherný příběh našich osobních životů, ale také příběh vývoje lidstva. Neskutečně živá slova, která člověka proměňují. Ústřední metaforou našeho vývoje tu je Příběh vážky. Životní příběh záhadného tvora, který tráví dlouhou část života pod vodou, prochází tu sérií skrytých proměn a vůbec netuší, jaká konečná proměna ho čeká. A pak jednoho slunečného dne vyjde z jeho genů mocný impuls, larva poprvé vyleze po stéble trávy nad vodní hladinu, nadechne se a ukáže světu svoji krásu. A vzlétne vstříc svobodě.*
A já jednoho slunečného dne sedím se svou kamarádkou v kavárničce v samém centru Brna a nadšeně jí o Genových klíčích vyprávím … a v tu chvíli, neznámo odkud, přilétne vážka a usadí se mi ve vlasech jako originální účesový doplněk. Sedí, kouká, a na minutku přijme i pozvání mé otevřené dlaně. Jako by mi tím poslala vzkaz O tom to tu přece je…
*Richard Rudd: Genové klíče (v překladu Markéty Doubravské)