Ze tmy Zen

Vracela jsem se dnes večer domů. Sama, tmou, kolem řeky. Úplné bezvětří, hladina bez pohnutí, jenom z dálky od silnice probleskovala světla pouličních lamp a sem tam zamrkalo projíždějící auto. Nikde nikdo, ani žádný hafan se neozýval při večerní vycházce. Mám ráda takové okamžiky, kdy…

Když je do zpěvu

Sdílím už pár týdnů svůj osobní prostor s mnoha muži. Postupné opravy našeho domu se totiž dostaly do fáze, kdy jsme museli zpřístupnit dosud nejvíce obývaná místa stavebníkům a řemeslníkům. Polovina domu se postupně ocitla v obležení a ponořila se do zcela odlišných energií. Stavební…

Jak se tu žije andělům

Jak se asi žije na Zemi duším andělským, které přijaly úkoly pozemské? Nejsou to ti, co si na pozemské anděle pouze hrají, přidávají ke svým vlastním jménům jména znějící jako andělská, mnohdy však připomínající název pracího prostředku či aviváže, a věnují spoustu energie tomu, aby…

Nostalgie třídních schůzek

Deštivý úterní podvečer a já chvátám na třídní schůzky. Zastavuji se v malé kavárničce poblíž školy pro kelímek voňavé horké kávy. Je to takový jemně rebelský pocit, upíjet kávu ve školní lavicí. Opravdovou, ne tu z automatu. V jednu chvíli si pod deštníkem uvědomím šokující…

Svoboda v jednoduchosti

Napadlo vás někdy, proč potkáváme tak málo plně spokojených a šťastných lidí, když ve srovnání s dřívějšími časy žijeme dlouhodobě v míru a dostatku, s relativně velikou mírou osobní svobody? Proč se někdy cítí šťastněji lidé, kteří jsou určitým způsobem limitováni – svým zdravím nebo…

Vím, jak málo vím

Přicházejí každému z nás do života lidé, se kterými máme pocit, že se známe již řadu let. I já to tak mám. Ale jen úplně výjimečně se v mém životě objeví někdo, s nímž jediný pohled do očí prozradí, že se známe od pradávna. A…