Rubrika: Povídání

Napadlo vás někdy, proč potkáváme tak málo plně spokojených a šťastných lidí, když ve srovnání s dřívějšími časy žijeme dlouhodobě v míru a dostatku, s relativně velikou mírou osobní svobody? Proč se někdy cítí šťastněji lidé, kteří jsou určitým způsobem limitováni – svým zdravím nebo…

Přicházejí každému z nás do života lidé, se kterými máme pocit, že se známe již řadu let. I já to tak mám. Ale jen úplně výjimečně se v mém životě objeví někdo, s nímž jediný pohled do očí prozradí, že se známe od pradávna. A…

Potkala jsem dnes pohádkářku. Malou copatou holčičku s brýlemi. Stála na zastávce se svou maminkou, vedle kočárku se spícím bráškou. Ujela jim tramvaj, stejně jako mně. Ona o tom ale nevěděla, protože žila v pohádce, kterou vyprávěla. Slova se nesla zvučným hláskem do okolí. Netuším,…

Někdy si říkám, jaké by to bylo, kdybychom svůj život mohli číst jako knížku. Jestli by nás její čtení bavilo. Jestli bychom se celý den těšili na to, až si večer uvaříme hrnek čaje nebo kávy a ponoříme se do dalších stránek. Jestli bychom se…

Jedu si dnes dopoledne tramvají. Ó ano, mají pravdu ti, co říkají, že kdybych nejezdila tramvají, tak by mi poněkud vyschl pramen inspirace. Za mnou dva pánové, jeden listující v časopise, jehož titul se mi nepodařilo zahlédnout, druhý mírně znuděný. „Co to čteš?“ Následuje poodkrytí…

Empatie, neboli vcítění, je jeden z velkých darů, který v sobě každý člověk nese a který by měl využít pro budování zdravých mezilidských vztahů. Schopnost projevit empatii naše okolí vnímá a oceňuje – v poslední době je čím dál více považována za významnou osobnostní kvalitu….

Měla jsem pocit, že k letošním meditačním pobytům na Rusavě více promlouvají obrazy než slova a není třeba k nim více psát (viz tady). Pár myšlenek se mi však po návratu domů prohání hlavou, tak je sem, asi volnou metodou „bez ladu a skladu“ přidám….

Pár dní po návratu z Rusavy, z letošních meditačních pobytů. S vděčností a pokorou děkuji všem, kteří tu byli s námi a které jsem tímto pobytem provázela. Za všechny slzy i úsměvy, za slova i mlčení, za odvahu i odevzdání, za touhu nahlédnout za mysl…

Odevzdanost a odevzdání. Dvě slova, která zní podobně. Možná někomu připadá, že v sobě nesou i podobné významy, stojí však proti sobě jako den a noc, jako světlo a temnota. A přesto se kdesi v nekonečnu potkávají. Před časem jsem tu publikovala text O sebeodevzdání,…

Je tomu už pár let, co za mnou po jednom z mých seminářů přišla jedna z účastnic se slovy: „Musím ti něco říct. Když jsem začala jezdit na tvé semináře, připadaly mi – jak jen to říct – takové málo duchovní, oproti ostatním, které jsem…