V tichu o tichu

Karanténa… asi netřeba vysvětlovat význam tohoto slova, ale znáte jeho původ? Já ho neznala. Pochází z francouzského „quarantaine“, což znamená čtyřicet dní. Je fajn, že to tu nikdo nebere úplně doslova a že jsme jenom na čtrnácti. To je docela příjemná délka na ponoření se do časoprázdna, kdy si můžu jenom tak volně plynout, s minimimem pevných bodů… a kdy můžu nechat plynout i své myšlenky a jenom pozorovat, kam doplují a s čím se mi vrátí nazpátek. Co si budeme povídat, my, mírně melancholičtí introverti, žijeme v částečné karanténě vlastně neustále… takže si teď jen prohlubuji svůj přirozený stav. Kdybych měla vycházky, nechybělo by mi skoro nic…

Když už se mé myšlenky mohou toulat, kam se jim zachce, poprosila jsem je, aby zkusily zachytit nějakou jemnou vizi či nápad, který bych mohla následně zhmotnit do reality. Něco nového, něco tvůrčího a radostného, pro mě i pro vás… Do tohoto rozpoložení jsem si včera pustila Malou Duši K o vodní masáži Watsu… odkaz přidám dolů pod text. Hodně se mi líbila, možná proto, že byla také celá o volném plynutí a nesla se ve volně plynulém rytmu, čímž se absolutně potkala s mým naladěním a s vlnkami mých myšlenek.

V jednu chvíli tu zazněly věty – Voda vše spojuje. Skrze vodu jsme všichni propojeni… Poté, co tyto věty dorazily přes uši do mé mysli, přiletěla odkudsi z mého nevědomí odpověd – Stejně tak vše spojuje Ticho. Skrze Ticho jsme všichni spojeni. Věnuj pozornost Tichu.

Ha, tak to je skvělá odpověď. A co s ní? Zatímco zjara mě vnitřní odpovědi vedly ke Slovům, která jsem začala v prostoru Imaginaria vplétat do nahrávek meditací, měla bych se teď otočit a zamířit k Tichu? Vnitřně však neprotestuji, neboť vím, že jsem se znovu dotkla něčeho, co už mi párkrát hlavou proletělo. Jsem si vědoma toho, že při terapiích i na seminářích se toho mnohem víc než ve slovech děje mimo ně, a že chvílemi cítím, že tomu, co skrze mě přichází, možná někdy slovy trochu překážím. Možná se za slova schovávám… Vzpomněla jsem si na větu, na kterou jsem kdysi kdesi narazila a zapsala jsem si ji: Ticho je hlasem Boha a vše ostatní je jenom špatný překlad.

Zatím nevím, co se k tématu Ticha objeví dál… Ona se většinou témata otevírají postupně. Pokud tedy nepřijdou během pár vteřin pod horkou sprchou, jako ono zmíněné Imaginarium. Poznámka k tématu: přestalo nám fungovat počítadlo spotřebované vody. Znamení, že můžu trávit pod horkou sprchou neomezený čas? Ale bez legrácek… Dobře vím, že to, co má přijít k Tichu, musí vzejít z Ticha… z čistoty, z prázdnoty Bytí… Počkám si. Zatím mám chuť oprášit jednu dávnější ideu a zkusit pro pár odvážných udělat skupinové setkání v Tichu, beze slov, jenom s jemným dechem, aby nebylo nic ztraceno v překladu…

A slíbené video:

 

4 thoughts on “V tichu o tichu

  1. Díky, Gábi. Opět jsi vykouzlila nádherný text. Járu s dámami jsem před chvílí poslouchala. Pokusím se vyzkoušet…

  2. Gabi to je co jsem hledala..pobyty v tichu. Byla jsem v zari na tichem retreatu, kterych je v Česku jak šafranu. Mohu jen doporucit…byt vikend s lidickama kolem me v tichu bylo paradoxne velmi sjednocujici a nemuset mluvit a nikoho neslyset… dokonce se ani omlouvat, idealne minimalni ocni kontakt a pritom vedet ze jsme…

  3. Gabčo krásné téma a moc se těším na případné setkání…
    Video jsem slyšela a též mě hodně zasáhlo.

  4. Gabinko, pobyty v tichu by byly uzasneeeee. Taky nemam potrebu neustale vsechno rozpytvavat slovy… protoze se hodne veci ve slovech ztrati a prekrouti… takze jen tak byt a pobyt v poli podobne naladenych lidi by byla krasa

Napsat komentář: Yvona Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *