Zase jedno… okénko

Do podzimních dní a večerů pár tipů ke sledování a poslechu… Měla jsem období, kdy jsem víc pozornosti zaměřovala k sobě než k online světu, ale pár věcí mě zaujalo. Kliknutím na obrázek se otevře rozhovor s Milanem Calábkem (celkem šest částí, i s přepisem textu). A potom následuje pár…

Jemné pojivo přátelství

Dneškem končí zvláštní astrologické období mezi dvěma zatměními… přemýšlím, co k němu napsat. Mám pocit, jako by se v něm čas střídavě oblékal do kostýmů Jekylla a Hyda a nemohl se rozhodnout, který mu sluší víc. Podivný neklid bez příčin a divoké sny, o kterých mluvil snad každý, s kým…

O přijetí přítomnosti

Projížděla jsem před několika dny krajem svého dětství… poloprázdnými okreskami a úzkými silničkami mezi loukami a lesy. Sluneční paprsky prosvítaly mezi zlatými listy stromů na pozadí až kýčovitě modrého nebe a já si dávala bacha, abych se nad tou nádherou nerozplývala až příliš, aby z toho nemělo mé autíčko trauma…

Řeč temných znamení

Prožila jsem během pouhých dvanácti hodin několik zvláštních okamžiků… možná bych je mohla nazvat dotykem temnoty, protože se v nich objevilo pět zvířecích tvorů, kteří jsou obecně považováni za symboly čarodějnictví či temných sil. Mě neděsí, ale byly to pro mě tak magické chvíle, že jsem v nich po skrytém…

Rodové prokletí nebo smysluplné programy?

V uplynulém víkendu se mi na semináři vpletla do výkladu vzpomínka na rodinu, jejíž bolestný příběh se mnou kdysi řešila jedna žena na konzultaci. Chtěla jsem na tomto případu vysvětlit princip nemocí jako smysluplných programů, tak jak je popisuje Germánská nová medicína. Možná, že tento příběh může vstoupit i sem……

Když září září…

Letošní září… září. Slunečními paprsky i jiskřivou svěží energií. Jako by se tak trochu zastavil čas a léto tu s námi chtělo pobýt co nejdéle. Květiny na zahradě jsou stále plné barev a naše želvy, které obvykle už koncem srpna přestávají jíst a začínají se chystat na zimování, občas malinkou…

Nomen omen

Jméno. Naše jméno. Někdo by možná řekl: Vždyť je to jen slovo, pár písmenek… Je to však jedna z prvních věcí, kterou po narození přijímáme, se kterou jsme identifikováni, a která s sebou přináší i určitou energii. A i když se to možná nezdá, ovlivňuje nás. Na některých letních pobytech,…

Síla ženy… aneb bez záměrů

Už poněkolikáté zkouším vložit do slov myšlenku, která ke mně přilétla v jeden den ze dvou tak odlišných stran, že bych si jí musela všimnout, i kdybych měla zaklopené uši. No uznejte. Když něco mezi řečí utrousí postarší „vidoucí“ muž a vzápětí totéž sdělí přes komunikátorku jedna nenápadná mourovatá kočka,…

Za krásou… do Litomyšle

Kdo občas navštěvujete mé semináře, možná jste se na nich setkali s Eliškou, s bytostí krásnou navenek i uvnitř, která navíc krásu tvoří. Ráda bych vás malou ukázkou její tvorby pozvala na výstavu do Litomyšle. Třeba se potkáme na její vernisáži…                  

Pramen nového času

První zářijové dny… nový začátek. Už bych to tak nemusela mít, školní léta jsou dávno za mnou, ale k mým vlastním vzpomínkám se připojily vzpomínky na školní léta všech mých dětí, a tak už budu mít toto období s novými začátky spojené asi napořád. Nemám naštěstí tohle období asociované s…