Při vánočním pečení, na které mám letos víc času než jiné roky, nechávám hlavou volně proplouvat myšlenky. Přicházejí mi připomenutí mnohdy až neuvěřitelných lidských příběhů, obrazy lidí, kteří mi letos vstoupili do života, i těch, kteří z něho odešli. Vrací se mi obraz jednoho z mých klientů. Jeho jméno nemůžu…

Přišel mi dotaz, kdy a jak tohle všechno skončí. Přišel mi druhý, jestli není risk a nezodpovědnost přivádět do současného světa děti. Přišel mi třetí, jestli se někdy trochu nebojím, že to s lidmi nedopadne dobře a temná strana vyhraje. Nejsem vševěd – a předpokládám, že ode mě ani nikdo…

Po delším čase jedno Knižní okénko. Dnes dokonce trojité. Není příliš mnoho autorů a knih, ke kterým se vracím. Nebo lépe řečeno, je jich čím dál méně. V uplynulém měsíci jsem se ale vrátila hned ke dvěma knížkám, dokonce od téhož autora. A líbily se mi asi ještě víc, než…

Dovoluji si nabídnout ke sledování či k poslechu, k adventnímu rozjímání nebo třeba k pečení cukroví několik videí, která mě v posledních dnech zaujala. Stále víc mě baví poslouchat Tatjanu Micic, která rozumí řeči hvězd a dává jejich promluvu do souvislosti se společenským děním. Při sledování tohoto videa jsem si…

V textu Léčba šokem jsem se spíše okrajově zmiňovala o tom, že prožitky současných událostí a traumata s nimi spojená mohou ovlivnit v blízké budoucnosti naše zdraví, a slíbila jsem pár tipů, jak to všechno „přežít ve zdraví“. Možná se název článku zdá být paradoxem, ale plnost prožitku nám pomůže…

Parádní video, do těchto dní…

Některé dny se chovají tak, jako by se nedokázaly smířit s realitou, kterou jim ukazuje kalendář. Rebelsky posunou čísla na teploměru – neboť rtutí se už posunovat nedá – vymetou oblohu a celé se rozzáří. Do krásy. Dnes odpoledne, Růženin lom Brno-Hády.

V předešlém textu „Léčba šokem“ jsem slibovala krátkou meditaci pro uvědomění si moci, kterou v sobě nese člověk, pro posílení a ochranu – asi není třeba více slov, tady je:  

Pár témat čekalo tiše už delší čas v zákoutích mé mysli na vnější impuls, aby zapadl jako klíček do zámku, otevřel dveře a nechal skrze ně tato témata vplynout do slov. Tím impulsem se stal rozhovor, který jsem objevila dnes ráno po zapnutí počítače a při pomalém popíjení ranní kávy…

Je to zvláštní doba. Nejenom že mi připadá, že jsme se ocitli ve stavu mimoběžných realit (jak jsem psala tady), ale mám pocit, že můj vnitřní svět kráčí zcela mimoběžně od světa vnějšího. Jako kdyby venku promítali podivný béčkový film, který by na čsfd získal s bídou pár procent, a nemá…