Kouzlo zvláštních časů

Snažím se už poněkolikáté přenést do slov zvláštní naladění tohoto období… a slovům se příliš nechce. Tak jenom pár vjemů, dojmů z dnešních dní, třeba k někomu z vás promluví. Chtěla bych sem přenést podivnou směsici zmaru a lehkosti, která proniká skrze lidské kolektivní pole….

Kouzlo rozkvětu

Odmalička mě udivovalo, jaká kouzla nám na jaře ukazují stromy. Jak se z tmavé suché větvičky, o které se na první pohled ani nedá jednoznačně říct, zda je vůbec živá, najednou vychlípne malý kopeček, otevře se a je z něho list. Jak se podobným procesem…

Rebelie moudrých stařen

Po delší době jedna tramvajová historka, bezprostředně navazující na text Skálo-pevně, který jsem napsala včera. Občas mi připadá, že si život chce zahrát ping-pong a některá témata mi takhle obratem vrací, vpletená do jiného příběhu. Včera sem na blog vstoupila jedna mladá dáma, která absolutně…

O černé a bílé

Zůstává mi v hlavě ostrý černo-bílý obraz, kterým krásně vystihla pocity ze současné situace jedna z účastnic nedávného víkendového semináře. Přidal se k němu před pár dny další černo-bílý obraz, kterým popsal dnešní dobu jeden můj kamarád. Přidám k nim pár slov, o černé a…

Na vlnách…

S pohledem na měsíční přehled příspěvků musím konstatovat, že můj blog tiše spí přikrytý dekou jarní únavy. Ne že by se nedělo nic, o čem by bylo možné psát… ale schází mi k tomu patřičný energetický náboj, témata se zdají být banální a mnohokrát omletá…

Zrozeno samotou

„Moje dny“… Dopřávám si je každoročně o jarních prázdninách, kdy lyžující část rodiny, což jsou všichni kromě mě, odjede na hory, a já zůstávám doma sama, jen s kočičí společností. Obvykle se snažím nechat si tyto dny úplně volné, bez seminářů, bez konzultací, bez návštěv,…

Svoboda v mlčení

Přilétla ke mně v těchto dnech mnohokrát mailem i v osobních rozhovorech otázka, co si myslím o tom, co se děje, jaký na to mám názor, jestli bych k tomu nechtěla něco napsat na blog. Obvykle, když ke mně něco přilétá z vícero stran, tak…

O kachnách a iniciativě

Jak asi vy, kteří sem na blog chodíte častěji, víte, bydlíme u řeky Svitavy. A víte i to, že kolem ní ráda chodívám a rovnám si tu myšlenky, v přítomnosti hejna divokých kachen. Někdy v pozdním podzimu jsem tu začala vídat při procházkách návštěvníka, sněhově…

Na návštěvu přišel troll

Nepolíbená světem sociálních sítí a nekonečných internetových diskusí jsem si dlouhou dobu myslela, že troll je pouze severským mytologickým stvořením a také jednou z postav v Harry Potterovi… a nenapadlo mě, že je možné se s ním setkat i ve světě technologickém. Inu, možná že…

Jaké to bude, až to nebude

Už několikrát tiše zaťukala na dvířka mé pozornosti otázka, jaké to bude, až to, do čeho jsme už téměř dva roky vtaženi, skončí. Ponechme stranou úvahy „Jak to skončí?, Čím to skončí?, Jak se dozvíme, že to skončilo?“ a zůstaňme u prastaré buddhistické moudrosti, že…