Poohlédnutí

V pomalém čase svátečních dní se ještě poohlížím za rokem, který se krůček po krůčku blíží ke svému závěru. Ladím se na jeho průběh a zachytávám to, co z něho nejsilněji zůstává zapsáno ve vzpomínkách, a rozmýšlím, co z něho by se ještě mělo proměnit…

Vinní i bez viny…

Vrátím se tímto zamyšlením zpátky v čase, do předvánočního období. Vrátím se k tématu, které se jako nitka táhlo čtyřmi posledními předvánočními konzultacemi. Koncentrace jednoho tématu do krátkého časového období je pro mě vždycky signálem, že je v něm ukrytý hlubší význam, který je dobré…

Přání se plní… rychle

Ono se to říkalo vždycky: „Dej si pozor na svá přání, mohla by se splnit“. Ale mám pocit, že dříve to byl spíše takový bonmot, který nebylo třeba brát příliš vážně, kdežto v časech nynějších je to jedna z věcí, které „nabírají na obrátkách“. Dnes…

Bažina oběti

Přemýšlela jsem před pár dny o tom, proč je teď „ve vzduchu“ takové divné zhutnění, proč se po chvíli, kdy se člověk prochází mezi lidmi, objevuje únava a lepkavé stavy marnosti a beznaděje. Odpověď mi přiletěla v místě, kde mi přilétají mnohé odpovědi, pod ranní…

Po-Spolitost

Když se ohlédnu na uplynulých deset dní, musím se pousmát… a zeptat se sama sebe, zda jsem si opravdu jistá tím, že jsem introvert. Míhají se mi totiž před očima desítky tváří, se kterými jsem se setkala. Zní mi nespočet slov, která jsem vyslechla, a…

Kdo, když ne my…

Zase kolem mě jedno téma začalo kroužit a během pár dní se objevilo z vícero stran. Začalo si říkat o moji pozornost a postupně se odkrývalo do větší a větší hloubky. Otevřelo se jednou vyslovenou otázkou v průběhu víkendového semináře, když jsem mluvila o tom,…

Od dívky ke stařeně a zase zpět

Poslední říjnový den. Skoro se mi nechce věřit kalendáři. Jako by si v něm šotek pohrál s čísly a jedenatřicítku posunul hned k začátku měsíce. Přemítám o tom, co všechno říjen přinesl… a ač se mi zdál ve svých energiích podivně stagnující, tak toho bylo…

Podzim… naruby

Už poněkolikáté jsem otevřela blog s tím, že napíšu svoji každoroční Ódu na podzim, na mé nejoblíbenější roční období. Ale letos se tomu nějak nechce. Letošní podzim je… nevím, jak to přesně nazvat… zkrátka jiný. Nevím však, jak jeho jinakost přenést do slov, protože ji…

O pokladu, na kterém sedíme

Mám v internetovém prostoru pár míst, na která občas zavítám. Někdy jen letmo nakouknu, co je tu nového, jindy zůstanu déle a ponořím se do některého textu s plnou pozorností, pro zlepšení nálady, pro inspiraci, pro osvěžení mysli. Před pár dny jsem na jednom z…

Cesta k moudré stařeně

Nikdy jsem nebyla součástí typických holčičích a ženských skupinek. Ne že bych neměla kamarádky, to zase ano. Ale spíše jednotlivě, než že by to byl pevný klan. Ve všech obdobích života jsem měla kolem sebe muže i ženy, mladé i postarší… Asi proto mě ani…