Od struktur k zázrakům

Tak jsem si říkala, že zalistuji Genovými klíči a nechám je promluvit k májovým dnům. Že to bude třeba o něčem romantickém – třeba o polibku pod rozkvetlou třešní. Genové klíče jsou mocným orákulem a vím, že vyslovují to, co je potřeba v určitou chvíli…

Čaro-děj-NIC-e

Z Čarodějnic je letos Nic. Jedna z mých ranních myšlenek, při pohledu do kalendáře. Vlastně je to poprvé po mnoha staletích, kdy je zakázáno veřejně pálit čarodějnice. Kouzlo nechtěného, nebo možná zapadající dílek do skládanky současného dění, kdoví. Datum, kdy se každoročně čarodějnice pálí, navazuje…

Ptám se, ptám, přemítám

… u ranní kávy. Po jednom shlédnutém dokumentu, po jednom rozhovoru a po jednom sdílení po naší skupinkové online meditaci. Trojí důvod k zamyšlení. Co by se tak asi stalo, kdybychom se jednoho rána probudili a svět byl jiný? Takový, jaký jsme si ho představovali…

Smyslem života je…

Když jsem tak s odstupem času zabrousila v předešlém článku do existenciálních témat, vybavila se mi vzpomínka. Pro mě osobně byl celoživotně z oněch čtyřech existenciálních strachů nejsilnější, a často až bytostně sžíravý, strach z nenalezení smyslu. Záměrně píšu byl, protože se mi zvláštním přepnutím…

Poslední výdech aneb o strachu ze smrti

V textu Ne-sluníčkově jsem se krátce zmiňovala o strachu ze smrti jako o jednom z míst v naší psychice, přes které jsme ochotni odevzdat svoji svobodu a nechat se manipulovat. Dnes bych chtěla tohle téma rozvést. Kdo sleduje můj blog delší dobu, tak si možná…

Ne-sluníčkově

Další volná úvaha ke koronaviru a současnému dění. Psala jsem v jednom z předchozích článků na toto téma, že nelpím na potřebě mít na všechno jasnou odpověď, že s pokorou přijímám nevědomost. Ale samozřejmě si z různých střípků skládám obraz toho, o čem to tak…

Když promluví Duše

Procházím se denně kolem Svitavy, bloumám ve zvláštním bezčasí, většinou jenom sama se sebou. V tichu. Sem tam mi hlavou proletí myšlenka nebo obraz. Většina z nich po chvíli odejde, ale když se jim pryč nechce, ponechám je uvnitř sebe volně probublávat a čekám, jestli…

O černých labutích

Aneb další volná úvaha ke koronaviru a současnému dění.  Před objevením Austrálie věřili obyvatelé Starého světa, že naprosto všechny labutě jsou bílé. Přesvědčení to bylo vskutku nezlomné, neboť se opíralo o zdánlivě neprůstřelné empirické důkazy. Když byla spatřena první černá labuť, pro pár ornitologů (a…

O moudré sově

Aneb volná úvaha ke koronaviru a současnému dění. Říká mi včera moje kamarádka: „Představ si, že se nám na zahradě zahnízdily sovy. Nikdy dřív tu nebyly. Proč asi?“ Také si říkám, proč zrovna v této době, na okraji malého městečka poblíž Brna. Napadlo nás podívat…

Životní žihadla

Čas od času nás život pořádně píchne – a trefí se do našeho nejcitlivějšího místa. Každý z nás takové má. Přemítala jsem si o tom před pár dny, kdy mě takové „setkání s vosou“ vtáhlo do jednoho z mála mých splínových témat. Vlastně je to…