O nesnášenlivosti

Dnes další z mých kavárenských zamyšlení. Opět – podobně jako tady nebo tady – si tak sedím u stolku v kavárně, s voňavým espressem a rozečtenou knížkou a čekám na syna. U sousedního stolku sedí starší pán, o židli opřenou hůlku, kouká z okna a popíjí dvanáctku….

O roce 2019

V období mezi slunovratem, vánočními svátky a přelomem roku nastává zvláštní stav přiblížení hmotných a nehmotných světů. Je to období jako stvořené pro rozjímání, pro ztišení, pro naslouchání svému nitru a svým snům. Je to období rekapitulace končícího roku a naladění se na rok přicházející….

Když chybí smysl

Asi každý, kdo začne o životě více přemýšlet, narazí jednoho dne na téma jeho smyslu.  Jaký je smysl mého života? Proč žijeme? Podle čeho máme žít? Jaký je smysl toho všeho? Tuhle otázku si nejčastěji klademe ve chvíli, kdy cítíme, že záměr svého života nenaplňujeme a smysl se…

Smutek mezi kapkami

Deštivé prosincové odpoledne. Temně šedá obloha, profukuje, všichni by se raději místo do bund a kabátů zachumlali do peřin. Do nekonečné šedi září jen malá mandarinka, kterou nesu v dlani. Vystupuji z trolejbusu před budovou onkologického ústavu. Leží tam jedna blízká známá, kterou chci pozdravit….

Tísnivé údolí

Dostali jsme se dnes při rozhovoru se starším z mých synů na téma tzv. Uncanny Valley, tedy Tisnivé nebo Strašidelné údolí. O co se jedná? Je to teorie, kterou vytvořil v raných 70. letech japonský robotik Masahiro Mori. Inspirací mu byla esej Sigmunda Freuda „Cosi tísnivého“. Mori se začal zabývat…

O vynucování

Když něco chceš, musíš za tím vytrvale jít a nebát se překážek. Pečení holubi sami do úst nepřiletí a bez práce nejsou koláče, říká se. Je častou představou, že když po něčem toužíme, máme nějakou vizi či sen, musíme tímto směrem upřít všechnu svoji sílu,…

Sami v samotě

Sami na celém světě. S tímto pocitem se potkáváme v hraničních životních situacích, kdy náhle zjišťujeme, že nás naší blízcí a přátelé mohou provázet a podporovat, ale na prožití a zpracování této situace jsme tu sami. Sami se odkudsi zrodíme, sami umíráme. Sami musíme činit…

O světě za světem

V některé dny je možné hmatatelněji než v jiné vnímat svět za světem. Svět nevědomých sil a proudů, které nás nepozorovaně postrkují na místa, kam jsme neplánovali jít, do situací, které jsme neplánovali prožít. Právě v takových dnech se zdánlivě banální věty či činy mění…

Svoboda – bát se či nebát?

Svoboda. To, po čem toužíme a za co bojujeme, se ve chvíli, kdy to získáme, stává zdrojem úzkostí a strachů. Rádi se potom vzdáváme toho, o co jsme tak usilovali. Přijde vám to jako nesmysl? Tak si zkuste představit, že ráno otevřete oči a vůbec nic…

Předdušičkově

Dnes poprvé byl cítit ve vzduchu, v ranním dešti a čerstvém větru, ve vlhkém spadaném listí. Dušičkový podzim. Období, které mám z celého roku nejraději, byť se mnou málokdo tuto tichou vášeň sdílí. Období, kdy si příroda začne uvědomovat blížící se čas spánku a odkudsi…