Život aneb součet příběhů

Při vánočním pečení, na které mám letos víc času než jiné roky, nechávám hlavou volně proplouvat myšlenky. Přicházejí mi připomenutí mnohdy až neuvěřitelných lidských příběhů, obrazy lidí, kteří mi letos vstoupili do života, i těch, kteří z něho odešli. Vrací se mi obraz jednoho z…

Jestli se někdy trochu nebojím?

Přišel mi dotaz, kdy a jak tohle všechno skončí. Přišel mi druhý, jestli není risk a nezodpovědnost přivádět do současného světa děti. Přišel mi třetí, jestli se někdy trochu nebojím, že to s lidmi nedopadne dobře a temná strana vyhraje. Nejsem vševěd – a předpokládám,…

Léčba šokem

Pár témat čekalo tiše už delší čas v zákoutích mé mysli na vnější impuls, aby zapadl jako klíček do zámku, otevřel dveře a nechal skrze ně tato témata vplynout do slov. Tím impulsem se stal rozhovor, který jsem objevila dnes ráno po zapnutí počítače a…

Změny, ať chceme, či nechceme

Je to zvláštní doba. Nejenom že mi připadá, že jsme se ocitli ve stavu mimoběžných realit (jak jsem psala tady), ale mám pocit, že můj vnitřní svět kráčí zcela mimoběžně od světa vnějšího. Jako kdyby venku promítali podivný béčkový film, který by na čsfd získal s…

Slovakian Rhapsody

Je mi smutno z toho, co teď prožívá Slovensko, z toho, co se o jeho situaci píše v médiích oficiálních i alternativních. Kdyby byl vyhlášen smutný závod v rychlosti umírání svobody a ztrácení osobních práv, Slovensko by v tuto chvíli nad námi vítězilo. Už v…

Rej stínových tanečníků

Jsou dny, kdy si dovolím víc prožívat než jenom pozorovat. Kdy nechám své vědomí alespoň zčásti vrátit z nekonečných dálek do stále houstnoucí pozemské reality, protože cítím, že setrvání v bezčasé bezprostorovosti by bylo v tuto chvíli spíše únikem než přirozeným stavem. Jsou to ty…

Pod cenzurou

Sedím nad klávesnicí a nechávám své prsty přenést skrze ni pár nádherných prožitků minulých dní. Jenomže opakovaně zjišťuji, že vše hezké, co by se z těchto drahocenných chvil přetvořilo ve slova, je vlastně velmi nekorektní a tak trochu za hranou všemožných nařízení, příkazů a zákazů….

Tichá síla normálnosti

Malinko dnes navážu na závěr předchozího textu, na zamyšlení, zda Můžeme být sami sebou. Po jeho dopsání jsem si nechávala volně hlavou proplouvat úvahy na téma, co vlastně můžeme dělat v tomto absurdním období, aby se v nás nezabydlel nepříjemný pocit složený z ingrediencí jako…

Můžeme být sami sebou?

Vracím se v myšlenkách k letošním meditačním pobytům a tak trochu rekapituluji. Byl to už devátý ročník, dost na to, abych si mohla uvědomit, jak jednotlivé ročníky odrážely různé etapy mé životní cesty a moje proměny a jak se v nich nesla témata, která mě…

Po-rusavské návraty

Zpátky doma z letošních rusavských pobytů. Ve svém časoprostoru, v tichu a prázdnotě, znovu žasnu, jak jsou každý rok jiné. A jak je každá skupina jiná. Rok MMXX si řekl o trojnásobnou dávku. Okořenilo ji líhnutí vážek v přímém přenosu, noční netopýří návštěvy, ťukot dančích…