Už pár dní mě to neodbytně táhlo do lesa. Vlastně od chvíle, kdy se léto, možná poněkud předčasně, překulilo v podzim, a obloha se rozhodla vyhovět prosbám vyvolávačů deště a začala posílat zpátky k zemi vodu. Právě takový les mám ráda, vlhký, podzimní… Jak jinak…
Rubrika: Magie života
Pod Býčí skálou
Říká se, že nejlepší akce jsou ty neplánované… dneškem potvrzeno. Přijela za námi na popolední affogato dcera a jen tak mezi řečí poznamenala, že jsou tento víkend veřejné prohlídky jeskyně Býčí skála, která je jinak pro veřejnost uzavřená. Koukla na internet, uviděla tam dvě uvolněná…
Bude postaráno
Před pár dny jsem tu psala o otázkách, které nečekají odpověď. Včera jsem jednu takovou položila sama sobě… a kupodivu odpověď přiletěla do pár hodin. Baví mě, jak se někdy věci uspořádávají mimo rovinu našich záměrů, jak se v těchto vyšších úrovních příčin a následků…
Pivoňkobraní
Možná je škoda, že zatím nedospěl vývoj informačních technologií tak daleko, aby bylo možné skrze obrazovky přenášet vůně. Z tohoto příspěvku by se jich totiž linulo víc než ze dveří té nejdražší parfumerie. Dnes, pár metrů od mé kanceláře, na Zelném trhu, probíhalo Pivoňkobraní, pořádané…
Dárek krásy… na oplátku
Tak ještě jednou, podobně jako minulý týden… Vyšlu „do éteru“ téma a obratem mi přiletí zpátky. Když jsem tu včera psala pár slov o kráse a zmínila, že je to pro mě „kotva na Zemi“, asi to prosvišťělo kamsi vzhůru, až do nebeských sfér. A…
Spiklenci krásy
Jedna z věcí, kterou mi každoročně přinášejí jarní dny pro radost, jsou návštěvy zahradnictví. Mám jich v Brně a blízkém okolí oblíbených několik a do všech se musím zajet podívat. Některé roky koupit jenom „truhlíkovky“ a obnovit pár kousků trvalek, které případně nepřežily zimu, a…
Promluva Ducha velryby
Měla jsem dnes pár vteřin před probuzením, na rozhraní mezi říšemi spánku a bdění, zvláštní vjem. V prostoru přede mnou tiše proplouvala velryba. V jeden okamžik se zastavila, pohlédla mi do očí… a odplula pryč, beze slov. Vjem to byl tak silný, že ho neodnesl…
Volavčí volání
Měla jsem včera po delším čase úplně volný den, jenom sama pro sebe, pro naplnění potřeby samoty, pro srovnání myšlenek, pro ztišení. Krátce po poledni jsem se oblékla, zachumlala hlavu do huňaté kapuce a šla jsem se projít pár kilometrů proti proudu Svitavy. Nikde nikdo,…
Čtyři a čtyři sta
Je to až neuvěřitelné, jak to krásně vyšlo… právě dnes slaví můj blog 4. narozeniny, a slaví je příspěvkem číslo 400. Aniž to bylo v plánu, zjistila jsem to před chvílí. Vzpomínám, co všechno se za ty čtyři roky stalo, co se změnilo, co mi…
Padesát odstínů hnědi
Listopad, můj asi nejoblíbenější měsíc. Už jsem to tu několikrát psala, že mám slabost pro mlhavě dušičkové počasí, kdy oslnivé podzimní barvy postupně začínají splývat v jemně hnědavé odstíny. Dnešní procházka po brněnské zoo, v tichu, bez lidí, a hnědých odstínů bezpočet…