Nekoroktně

Sedím na terase a rozhlížím se kolem sebe. Zvelebování našeho domu se od loňska začalo rozšiřovat i do jeho okolí a postupně se mi tu daří vytvářet různobarevnou džungli, která obrůstá přes hrubě opracované kameny z blízkého lomu. Se svou svobodomyslnou, dosti rebelskou a dosti nedůslednou povahou nejsem schopná dosáhnout sterilní dokonalosti některých zahrad… naštěstí, protože ty mnohdy asociují rozptylové loučky. V souladu s krédem mého známého zahradníka „dvě stejné rostliny už jsou nuda“ tu vytvářím řád cestou mírného chaosu, k potěše hmyzstva všeho druhu. Mám vlastně k pěstování rostlin velmi podobný přístup jako k chovu kocourů a k výchově dětí. Bez výčitek je rozmazluji, nesnažím se je měnit a vychovávat, ze všech jsem nadšená, připadají mi úžasní a skvělí… a oni tím pádem takoví jsou. Jako bych na ně svým pohledem sypala střípky zlata a oni to mým očím vraceli zpět.

To jsem ale trochu odbočila, chtěla jsem psát o něčem úplně jiném. Jak tak sedím na terase a rozhlížím se, vracím se v myšlenkách do uplynulých týdnů a měsíců, ke všem informacím, které ke mně z různých směrů přišly či jsem si je pracně vydolovala z hlubin internetu. Dostávala jsem řadu dotazů, co si o celé situaci kolem epidemie myslím a jak to doopravdy je. Jednoznačnou odpověď jsem nikomu nedala, vlastně ani sama sobě. Kdo sledoval průběžně mé texty tady na blogu, nacházel v nich vodítka, náznaky, nenápadné odkazy na videa, úvahy. Hodně jsem přemýšlela o tom, které informace na blog dát a které si nechat jenom pro důvěrnější rozhovory či o nich nemluvit vůbec. Možná se cenzuruji víc, než je nutné, možná bych měla být otevřenější. Pokud však něco nezveřejním, není to ze strachu, nebojím se, že budu za ještě většího exota, než jsem. Spíš bych sem nerada dávala informace příliš jednoznačné, nechci, aby je někdo bral za jedinou pravdu. Nejsem vševěd. Ti, kdo mě znají, nečekají návody, co si mají myslet. Mou životní prioritou je svoboda a dopřávám ji i druhým, a to i na úrovni názorů a myšlenek – a důvěřuji lidskému vědomí, že se dokáže i v protichůdných informacích orientovat a celkový obraz si postupně skládat. Pravdivý obraz mívá totiž obvykle mnoho vrstev.

Mám podle Genových klíčů 6. linii ve sféře IQ, což je kvalita Objektivní mysli. Ta všechno zkoumá z různých úhlů pohledu, některé pohledy překonává, jiné rozšiřuje, dokud nedospěje k vidění věcí tak, jak jsou. Způsob mého myšlení a přijímání informací to plně vystihuje. Navíc si troufnu říct, že jsem překonala jednu z mentálních smyček, které brání plné svobodě – a to je Potřeba vědět. Svobodné mysli totiž nevadí, že neví. Takže své mysli povětšinou dopřávám volnost ke zkoumání. Občas mi přichází nápověda v podobě obrazu nebo snu, které vědomou mysl sice obejdou, nicméně na její vrátka nenápadně ťukají tak dlouho, dokud je nezačne brát vážně. Dalším moudrým rádcem je pro mě tělo, které velmi citlivě reaguje na pravdu či nepravdu.

Na počátku celého dění mi přišly dva silné vjemy. Jednak to byla informace, že slovanská genetika má proti viru – pomineme-li otázku, jestli je vůbec s tímto virem vše tak, jak je nám ukazováno – odolnost, a nic závažného nám nehrozí. A potom jsem spatřila obraz šikujících se vojsk v jemnohmotném světě – zpráva o tom, že se toho bude hodně dít i v neviditelných sférách. Možná mnohem víc, než v těch viditelných. V dalších týdnech jsem se stala zkoumačem vnitřního i vnějšího světa. O vnitřním třeba jindy… ale stran vnějšího jsem své zkoumající mysli dopřávala různost. Oficiální média beru už z principu hodně „s rezervou“… není žádné tajemství, komu patří – stačí zadat tento dotaz do vyhledávače. Sleduji je alespoň letmo pro doplnění obrazu, ale mnohdy si to, co uvádějí, otáčím o 180 stupňů. Sleduji i několik alternativních zdrojů, ale i tam si vše nechávám procházet vnitřními filtry… a v předešlém období se tu informace natolik různily, že to ani jinak nešlo. Dole pod textem najdete proklik na několik článků obsahujících odkazy na videa, která mými filtry prošla a myslím si, že stojí za shlédnutí.

Otázka, která přiletěla mým směrem několikrát … co si myslím o Q. Tedy o fenoménu Qanon. Popravdě jsem do března vůbec netušila, že něco takového existuje. Spíše ze zvědavosti jsem si k tomu něco přečetla, něco poslechla, něco dohledala… vlastně mi tam hodně věcí velmi zapadá k tomu, o čem mluví David Icke (o něm na blogu tady a tady a nový rozhovor 1. část a 2. část) už asi třicet let, stejně jako další zdroje, které sleduji dlouhodobě. Je tu nad tím však další vrstva informací, která nenese pouhé konstatování faktů, ale popisuje proces řešení. Celý princip Qanonu je zajímavý… a nový. Není to tak, že by někdo konkrétní dával informace, kterým ostatní věří a následují směr  – naopak, velké množství lidí po celém světě sbírá informace a vyměňuje si je veřejně mezi sebou… a směr tím tvoří. Využívají to, co bylo dosud proti lidem zneužíváno a co tvoří velmi významnou komunikační vrstvu pro ty, kteří vědí – symboliku. Symbol či obraz řekne totiž víc než tisíc slov – pokud rozumíme řeči, kterou mluví.

Překvapilo mě, jak reagovalo při čtení a poslechu těchto zdrojů moje tělo. Jako kdyby se něco uvnitř mě začalo radovat a říkat tomu hlasité Ano, přestože mysl si zachovávala zdravou dávku skepticismu. Na blogu jsem tomuto tématu otevřela vrátka tímto článkem (s odkazem na dokument, kde je vše vysvětleno velmi jasně) a zůstávám dál ve své objektivně pozorující – a sympatizující – pozici. Vlastně dost podobně jako Tonda Baudyš v tomto videu. Zaznamenala jsem mohutnou cenzuru a zesměšňování všeho, co se Q týká… mizí videa, mizí texty, mizí odkazy na vyhledávačích i hesla na Wikipedii. Oficiální média to občas zmíní jako dezinformaci, na kterou je třeba dát si bacha. Když jsem si v březnu hledala informace o chemické látce, jejíž molekula připomíná králíčka, informace o aféře kolem dodávek pizzy a další, našla jsem je na mnoha místech. Za pár týdnů už tam nejsou. Stejně tak mnohá videa – byla a nejsou… Mizela by, kdyby to byla jenom pouhá fantazie?

Před pár dny mi hodně zarezonovalo pár myšlenek z tohoto článku. Byť Galaktická federace rozhodně není mým relevantním zdrojem, vnímám je velmi živě. SCHOPNOST UDRŽET SVĚTLO JE PŘÍMO ÚMĚRNÁ ODVAZE VIDĚT TEMNOTU. Cítím to naprosto stejně. Dnešní doba není o sluníčkaření, nikoho nezachrání sezení na obláčku… Samozřejmě je velmi prospěšné být ve vnitřním míru, soucítit s druhými, odpouštet, meditovat… ale zároveň je třeba nebýt slepý. Je třeba vidět realitu, byť je děsivá. Shlédla jsem videa plná zrůdností, které se dějí dětem na planetě. Odkazy sem nedávám (možná jen tento jeden, bez šokujících obrázků a výpovědí tady) – kdo hledá, tak snadno najde, a to na veřejně přístupných stránkách (raději se nezamýšlím nad tím, co je ke shlédnutí na dark webu). Má mysl několikrát stála na hranici kognitivní disonance a chystala se říct – tohle není možné… něco uvnitř však současně říkalo – ano, je to tak.
VAŠE NEVĚDOMOST JE JEJICH MOCÍ. Informaci si můžeme představit jako světlo. Čím víc informací jsme schopni vstřebat, tím více světla v sobě neseme. Čím víc informací tajíme nebo odmítáme, tím více nás pohlcuje temnota.

A tak se oklikou vracím k obrazu, který se mi ukázal hned na začátku koronakrize, k obrazu šikujících se jemnohmotných vojsk. Ono totiž bez podpory z těchto světů není možné dlouhodobě udržet stav, který tolik odporuje harmonii a rovnováze. Podpora temných na Zemi byla silná a trvala velmi, velmi dlouho. Byla udržována temnými magickými rituály. Ale mám hodně silný dojem – a nejenom já, říkají to mnozí další – že tato podpora už přestala přicházet. Pan Arkadij Petrov už před třemi lety na své přednášce v Brně mluvil o tom, že temné období postupně skončí, protože ti nejtemnější vládcové (nehmotní, rozumějme) přišli prosit Boha o odpuštění a o pomoc při návratu k božskému řádu. A ti, kdo na Zemi spoléhali na jejích podporu, se budou muset obrátit také, nebo o svoji moc přijdou. A že to vidíme zatím na malých událostech, ale zkusíme-li tyto malé obrázky poskládat do velkého, tak uvidíme, jak se mění svět.  V tomto rozhovoru mluví Jirka Ledvinka jinými slovy o tomtéž…  Zdaleka ale není rozhodnuto, možná se dnes odehrává na nám neviditelných úrovních (ať už hmotných či nehmotných) boj o budoucnost… a možná pro budoucnost můžeme udělat nejvíc pouze tím, že některé věci umožníme. Není to tak málo, jak by se mohlo zdát – ale o tom až příště.

Texty obsahující odkazy na videa:
Ne-sluníčkově
Ptám se ptám, přemítám
Od struktur k zázrakům
O pozemské hře nekonečného Vědomí
Svět není růžový
Tak trochu o voze… a o koze

 

5 thoughts on “Nekoroktně

  1. Diky za odkazy. Vzdycky si myslim, ze už me nic neprekvapi, opak je pravdou. O fenomenu Qanon jsem nic nevedela, respektive ne v teto podobe. Vize revoluce, kde jsou hnacim motorem promeny sveta nejake staronove, lepsi elity v cele s Trumpem, nejak nesdilim. (Takhle to na me alespon pusobilo.) Vnimam zmeny na rovine osobnich promen, ktere na sebe nabaluji dalsi a umocnuji a podporuji se navzajem, coz v dusledku ovlivni smer, kterym se vydame. Tedy ne revoluce, ale evoluce. Revoluce me spis desi. Je to jako v biblickem vykladu o cistem dome. Vyzenes zleho ducha z domy, kt vycistis, uklidis, ale kdyz dum zustane prazdny, nastehuje se do nej duch zpatky a vezme s sebou jeste dalsich sedm. Tezko muze dojit ke globalni zmene, pokud na ni nebude vetsina lidi vnitrne pripravena, nebude se na ni vedome podilet promenou sebe sama. Verim i tomu, ze Buh nakonec pouzije k dobremu i to, co se jevi jako zle.

    1. Hani dík za komentář… nedala jsem to sem jako „velkou pravdu“, ale jako možnost. V mém osobním i širším světě se poskládalo v posledních letech mnoho věcí způsobem, o kterém bych řekla, „to není možné“. Má mysl měla pocit, že ví, jakou cestou by se to stát mohlo, ale přišlo to naprosto nepředvídatelnými zkratkami. Takže ano, hlava říká, že by většina lidí měla být připravena – ale co když to všechno může být úplně jinak? O tom je právě ono umožnění – mám o tom rozepsaný článek 🙂

  2. Gábi, díky milý článek, za mě krásný úvod o dětech, kocourech a květinách, ten mě pohladil:-) a také díky za další velmi inspirující pohledy a odkazy k současné situaci.
    Dana

Napsat komentář: Hana P. B. Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *