Každý den se mi v mailové schránce objevuje několik mailů s poděkováním. Ozývají se lidé, kteří se mnou prošli či procházejí cestu léčení, děkujete mi za možnost účastnit se na skypových setkáních (na ta budeme, myslím, ještě dlouho vzpomínat), děkujete za články na blogu, za dodání klidu a naděje. Ne, tento příspěvek není impulsem k dalším díkům – ale spatřila jsem včera takový mile vtipný obraz, tak se o něj podělím. Ať to tu není jenom vážné.
Vrátil se mi obraz, který mi přišel už před několika lety, když jsem si poprvé zkoušela procházet meditaci na Osobní totem. Nechávají se při ní postupně vystupovat zvířátka, která jsou obrazem stavu jednotlivých energetických center (čaker). Nejde o to, jaké zvíře se objeví, ale o jeho stav, naladění a poselství, které sděluje.
Pokud byste si tento proces chtěli také vyzkoušet, najdete ho i s nahrávkou na tomto odkaze.
Když jsem se tenkrát zaměřila na svoji kořenovou čakru, která souvisí s přijetím života na Zemi, dále s pocitem bezpečí, sounáležitosti a dalšími primárními potřebami, ukázal se mi tam medvídek koalovitý, stručně zvaný koala. Jenom tak seděl a koukal a divil se, kde se tu vzal. Trochu exot mezi místními zajíci, veverkami, psy a kočkami… Možná by si dříve raději půjčil jejich kožich a tvářil se, že je někým jiným, než je – teď už byl s daným stavem smířený a věděl, že je to spíš na těch druhých, zda si ho všimnou a jak zareagují. Už dlouho jsem si nepoložila otázku, jak se má můj koala teď.
Až včera večer při čtení jednoho mailu (byl od paní V.K. – zdravím) se mi objevil před očima obraz. Koala si svobodně a uvolněně vegetoval ve větvích a tvářil se velmi velmi spokojeně…
S vděčností děkuji.