Mí milí čtyřnozí

Tak do třetice o zvířátkách. Tentokrát velmi osobně. Jako poděkování všem, co mě od narození až do dnešních dnů provázeli a provázejí životem. Všichni z nich byli právoplatnými členy rodiny, o všechny bylo pečováno s láskou a respektem. A ti, co už odešli, zůstávají napořád v našich vzpomínkách a jsou součástí rodinných historek a příběhů.

Černý kocour Tomáš – byl na světě dříve než já a býval
prý věrným strážcem mé dětské postýlky.

Čau-čau Ámos – kamarád z let školkových a raně-školních.

Černý kocour Mikeš – ten přišel do rodiny kolem mých 8–9 let a prožil se mnou celé dětství.
Byl to můj zpovědník, do jeho kožíšku jsem šeptala všechna svá trápení a smutky. Já byla jeho chůvou a nechávala jsem ho tajně spávat v posteli pod peřinou.

Pekingský palácový psík Hony – provázel mě střední a vysokou školou.

Želva Zuzana – tu dostala v pěti letech dcera jako mikulášský dárek.
Máme ji stále, je zasloužilou matkou mnoha želvátek.
V současné době je jí něco přes 25 let a psala jsem o ní už v článku O želvím oku.

Pakobylky a sladkovodní krabi – chovatelské pokusy dcery… i nás všech.

Leguán Merlin – malý zelený dráček, ze kterého se v naší vzorné péči stal metr a půl dlouhý drak. Myslím, že v žádné zoo nemají krásnějšího a v lepší kondici. Po zralé úvaze jsme mu pak dopřáli přestěhování do mnohem lepších podmínek s možností venkovního výběhu.

Želvy, želvy, želvy…– potomci Zuzany a dalších dvou samic.

Pískomilové – malé „myší“ holčičky.

Ulitníci… aneb dva obří šneci.

Shabby– andělsky bílý modrooký králík, se kterým přišla dcera jednoho dne domů ze školy.

Kvído – kocourek, kterého jsme si vzali jako „přebytečného“ v jeho dvou měsících. Teď je z něho už dvanáctiletý pan kocour, miláček všech.

Brumbál – mé chlupaté štěstí, pětiletý britský dlouhosrstý kocour v odstínu lila.
Tuny chlupů na něm i všude kolem něj.

One thought on “Mí milí čtyřnozí

  1. Gábi, tohle je úžasné, jedno kouzelnější zvíře než druhé, každé samozřejmě jinak. Ulítáváme na zvířátkách, nejraději bych vykoupila Zverimexy, ale vzhledem k tomu, že naše činčily mají panickou hrůzu i ze želvy, máme další zvířata vyřešena. 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *