Knižní okénko 7

Dnešní knižní okénko by mohlo nést podtitul „Falešná hra s Bohyní Májou a jak ji ukončit“.
Je o knížce, o které si nemyslím, že osloví mnohé, ale mně krásně zapadla do naladění posledních týdnů. Do naladění, z něhož vzešel letošní novoroční text a několik dalších textů zveřejněných koncem roku, do stále silnějšího uvědomování si programů, mentálních smyček, přesvědčení, která se pro naše vědomí stávají vězením.

Knížka, kterou napsal chorvatský autor Adrian Kezele a vydalo ji nakladatelství Maitrea, se jmenuje „Překročení karmy, jak se osvobodit z pout osudu“. Nedotýká se však minulých životů ani přenosu příčin a následků mezi inkarnacemi – je právě o těchto mentálních strukturách a smyčkách, které nás drží „ve vězení“.

Autor tu vysvětluje rozdíl mezi možnostmi volby a opravdovou svobodou, mezi stavy lidství, duchovní zralosti a absolutní svobody, popisuje fungování smyček. Píše o tzv. osvobozujících zážitcích a jak je rozpoznávat, o tom, co je to Mája (bohyně iluzí) a jak funguje, o tom, že duchovní cesty k osvícení jsou jednou z nejsilnějších iluzí, neboť osvícení nelze dosáhnout touhou, snahou či záměrem a není na něj návod. O tom, že k absolutní svobodě vedou trhliny ve struktuře falešné skutečnosti.

Při čtení jsem na pozadí textu prožívala zvláštní osobní rekapitulaci a uvědomovala jsem si svoji osobní pouť těmito tématy. Vedla od časů, kdy jsem si tu na Zemi připadala „divná“ a trápilo mě to, k dnešnímu postoji „takto to mám a je to v pořádku“. Je pro mě v pořádku, že nemám žádné zvláštní touhy a přání, že nezažívám těšení, že mám k většině situací naprosto neutrální postoj – a to až do roviny bytí či nebytí v této realitě, tedy k životu a smrti. Že jsem schopná téměř vše zpochybnit a sókratovsky Vím, že nic nevím. Že je mé vědomí po většinu času rozprostřené někde v nekonečnu a do této reality se zaměří, jen když je potřeba. V jednom textu jsem tu použila větu, že Zatímco se většina lidí snaží zbavit svých lpění, já dost marně hledám, čemu tu dát punc opravdové důležitosti… to je asi esence tohoto pocitu. Nad stránkami knihy jsem si uvědomila, jak se v tom cítím svobodně.

Knížka není určena jenom těm, kteří chtějí nalézt cestu ven – je pro všechny, kteří chtějí žít radostnější, svobodnější, uvolněnější život, dělat si méně starostí a více se smát.
Já se tu k některým jejím tématům určitě budu vracet. Malá ukázka:

 

One thought on “Knižní okénko 7

  1. Konečně jsem se ke čtení teto knihy dostala. Moc diky za tip. Sice ještě nejsem hotova, ale citim, že přesne tohle jsem do sve skladanky potrebovala. H

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *