Potkala jsem dnes pohádkářku. Malou copatou holčičku s brýlemi. Stála na zastávce se svou maminkou, vedle kočárku se spícím bráškou. Ujela jim tramvaj, stejně jako mně. Ona o tom ale nevěděla, protože žila v pohádce, kterou vyprávěla. Slova se nesla zvučným hláskem do okolí. Netuším, kdy začala vyprávět, mohlo to být před pár minutami nebo také kdysi dávno. Vyprávěla do příjezdu další tramvaje, při nastupování do ní a po celou dobu jízdy, dokud jsem z tramvaje nevystoupila a nezanechala v ní pohádkářku i její slova.
Chvílemi jsem se v příběhu ztrácela, ale ona bez zaváhání splétala do neuvěřitelných souvislostí všechny obrazy, které procházely její myslí. Spektrum hrdinů jejího příběhu bylo široké – maminka, malá bílá kočička, lesní víla, koník, zlý zloděj a bubák, ale ti všichni postupně z děje odešli a přišli zase další. Zvnějšku podivný chaos, ve kterém ale ona měla vlastní řád a neúnavně ho s vážným výrazem vplétala mezi slova. Možná se naladila na vesmírný otisk pana Andersena, který prý přišel na Zemi z planety pohádek kdesi v souhvězdí Plejád.
Byla to krásná ukázka nekonečnosti fantazie, jednoho střípku nekonečného lidského vědomí. Vzpomněla jsem si znovu na Nekonečný příběh, již několikrát tu zmiňovaný (třeba tady). Oba jeho hlavní hrdinové hledali hranice Fantazie. Atrej je hledal venku a zjistil, že Fantazie hranice nemá. Nalezl je až na konci knihy Bastián – ve chvíli, kdy zjistil, že tato hranice leží uvnitř, v jeho srdci. Jenom tam je možné se dostat za hranice Fantazie, do prostoru, kde vše vzniká.
Hlavou mi tiše proběhlo slovo Neohraničenost. Nahlédla jsem doma do knihy Genových klíčů*, zda o tomto slovu něco říkají. A našla jsem – Neohraničenost je nádherným poselstvím siddhické frekvence Genového klíče 35.
GK 35 je vložen v našem mistrovském genetickém plánu jako určitá zkratka, která dovoluje obejít stanovené zákony načasování. Umožňuje lidem převzít do svých rukou zodpovědnost za svoji evoluci a vyzrát tak na genetický program. Siddhi 35 nabízí lidem možnost rozšířit své vědomí tak daleko, že úplně opustí sféru evoluce. Veškeré strachy jsou v tu chvíli pryč. Dobrodružství je u konce. Pokud dokážeme zakomponovat koncept neohraničenosti do svého každodenního života, pak se automaticky vyvažujeme z nižších frekvencí.
Jen málo lidí si však dnes s tímto konceptem dokáže poradit, protože rozšiřuje naši mysl a láká nás k přesunu do srdce. Život nemá omezení, neexistuje začátek ani konec. Mysl nikdy nevyřeší tajemství vesmíru – času a prostoru, protože mysl je jen nepatrným střípkem uvnitř všech těchto tajemství. Pouze srdce dokáže odhalit mysterium neohraničenosti. Čistá bezpodmínečná láska může překročit všechny zákony univerza. Siddhi 35 vnáší do světa zázračný prvek. Těm, kteří dovolí své mysli, aby se stala myslí dítěte, otevírá veliké příležitosti. Dítěti se nezdá nic nemožné – to je stav neohraničenosti.
K aktivaci proudu zázraků je třeba se osvobodit od svých přesvědčení. V dějinách vždy existovali lidé, kteří uměli létat, levitovat, odhmotňovat se … Na úrovni siddhi 35 je možné úplně vše. To je hlavním úkolem tohoto siddhi – zrušit zákony hmoty a manifestovat zázraky, a to proto, aby lidé rozšířili své vědomí a otevřeli svá srdce širšímu způsobu bytí. Všem může být velikou nadějí, že hluboko uvnitř DNA každého z nás žije siddhi 35 jako trvalá připomínka nekonečných možností života žitého ve jménu lásky.
*Richard Rudd: Genové klíče (v překladu Markéty Doubravské)