Knižní okénko 6

Jsou knížky, a není jich poslední dobou příliš mnoho, které mě zaujmou tak, že se od nich nemůžu odtrhnout. Je ještě o hodně méně knih, ke kterým cítím potřebu vrátit se a přečíst si je znovu. A téměř se mi nestává to, co se mi stalo minulý týden – pročetla jsem se k posledním řádkům a měla jsem chuť nalistovat znovu začátek a ponořit se do ní hned podruhé, hlouběji, pomalejším tempem, nechat uvnitř sebe promlouvat jednotlivé věty a plně prožívat myšlenky vystupující ze slov. Jakoby četly mé oči, ale vnímala přímo duše.

Že hodně souzním s tím, jak vnímá realitu světa psycholog a spisovatel Pjér la Šé´z, jsem tu už několikrát psala, doporučovala jsem i záznamy jeho přednášek. Těšila jsem se na jeho novou knížku s dosti podivným názvem Zmrdztvýchvstání, a v líném prázdninovém čase jsem ji konečně otevřela. Na jedné rovině příběh, tak trochu konspirační a trochu transformační. Za příběhem hluboce prožitá moudrost a duchovní mistrovství autora. Četla jsem a jakoby zevnitř mě vycházelo opakované Ano. Tak to i já cítím, tak to i já prožívám, taková je i moje vnitřní pravda. Pravda o tom, že za lidskými hrami, do kterých se tu necháváme vtáhnout a které považujeme za jedinou skutečnost, prožíváme nádherný příběh stvoření. Že skrze nás neustále promlouvá a koná Duch – Božství – Život, na pojmech vlastně vůbec nezáleží. Pravda o tom, že toho nejdůležitějšího si v zajetí hmotné reality častokrát vůbec nejsme vědomi. Obdivuji Pjérův dar pro psaní, schopnost převést veliké myšlenky do jednoduchých a srozumitelných vět. Pro mě jedna z mála knih, při které jsem cítila, že mě vnitřně proměňuje. Děkuji za ni.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *