O nesnášenlivosti

Dnes další z mých kavárenských zamyšlení. Opět – podobně jako tady nebo tady – si tak sedím u stolku v kavárně, s voňavým espressem a rozečtenou knížkou a čekám na syna. U sousedního stolku sedí starší pán, o židli opřenou hůlku, kouká z okna a popíjí dvanáctku. Asi za čtvrt hodinky za ním přibíhá starší paní, oklepává sníh z bundy a objednává svařené víno. Usmívá se na něj, je ráda, že ho vidí. Zdá se, že to nejsou dlouholetí manželé, spíše takový ten „podzimní“ vztah dvou dlouho osamělých duší. Paní živě rozpráví o tom, jaký měla den a pán přikyvuje. Pohodička.

V jednu chvíli kolem mých uší prolétne věta řečená oním pánem: „Teď ti chci něco velmi důležitého říct.“ Nedá se neposlouchat. „Víš, jak za tebou byla před týdnem Božena?“ Paní přikyvuje. „A jak jste si říkaly, že půjdete na dlouhou procházku.“ Paní dále přikyvuje. „Tak ty jsi řekla, že já nepůjdu, protože jsem kripl!“ Ve hlase se mu objevuje silná výčitka. „Ale já neřekla, že jsi kripl, já řekla, že by ses v tom sněhu za námi jen šoural.“ Pán zvyšuje hlas. „Ne, já to dobře slyšel, seděl jsem tam s vámi. To jsem si nezasloužil, abys mě označila za kripla.“ A paní sklouzává k poníženému chlácholení. „Ale Vašíku, to já bych přece nikdy neřekla, řekla jsem jenom to, že se ti ve sněhu špatně chodí.“ Debata nabírá na obrátkách. Pán postupně svoji partnerku obviní z neúcty, z utrácení jeho peněz, z preferování jejích dětí, nedostatečného uklízení atd atd. A paní se jen omlouvá a je menší a menší. Ze dvou dospělých se stalo malé přizpůsobivé dítě a razantně kritizující rodič (jak by to zřejmě ohodnotil pan Eric Berne, autor Transakční analýzy). Atmosféra kolem nich houstne, servírka se rozpačitě usmívá… a já si jdu přesednout o pár stolů dál, kde se právě uvolnilo místo. I z dálky je zřejmé, jak si pán svými neotřesitelnými Pravdami energeticky „dobil baterky“ na úkor oné paní.

Vlastně to byla typická ukázka stínových frekvencí Genového klíče 4*. O čem tento klíč mluví?

Stínem GK 4 je Nesnášenlivost. Tento stín vyvěrá ze zvyku mysli nechat se zaplést do lidských emocí. Běžný emoční stav lidstva je nestabilní a chaotický. Namísto propojení se svým vnitřním klidným vedením se necháme ovládat náladami. Reagujeme na své i cizí emoce s přesvědčením, že je to pravda. Tento stín zneužívá jeden z lidských darů, logiku – deformuje ji k tomu, aby podpořila jeho vrtošivou povahu. Když má GK 4 špatný den a rozhodne se, že někoho nemá rád, najde si k tomu na podporu řadu logických důvodů. Právě toto je nesnášenlivost – předpojatá perspektiva logiky. Na frekvenci stínu se plně ztotožňujeme se svým emočním stavem a ten určuje způsob, jak prožíváme život. Naše mysl nevyřešený emoční vzorec zaplete do složitého logického rámce a dá mu masku absolutní pravdy. Názory, posuzování a zášť jsou přeměněny na jistoty. Nesnášenlivost poměřuje pouze vzorce, které chce vidět, což vede k nebezpečí, že se postavíme jen na jednu stranu. Podstata logiky je založena na objektivitě, ale v rukou strachu objektivita mizí. Nesnášenlivost stojí na názorech, ne na faktech. Většina lidí si vybere jednu stranu – dává jim to pocit určité mentální jistoty. Tuto jistotu ale necítí tělo – to se cítí bezpečně pouze při odevzdání přítomnému okamžiku. Než dojdeme k poznání, že mysl nemůže nikdy nic opravdu pochopit, budeme žít pod vlivem tohoto stínu, bez trvalého klidu. Stín 4 má jen dvě možnosti – buď se spokojíme s jednostranným názorem, nebo se ztratíme v marném hledání odpovědí, ve věčném nedorozumění a nesnášenlivosti.

V lidských projevech se tento stín ukazuje buď jako Apatie (apatická mysl vzdala touhu cokoliv pochopit a utopila se v letargii, tito lidé mají strach, že by museli převzít zodpovědnost za svá rozhodnutí a činy, tak raději nemají žádné názory), nebo jako Hnidopišství (tady myšlení řídí život člověka, promítá na své okolí věčnou potřebu odpovědí na otázky ve víře, že odpovědi přinesou pocit bezpečí – když tomu tak není, tak se zlobí a hledají viníka, ventilují svou frustraci zaměřováním se na nepodstatné detaily. což je příležitostí ke kritice nebo stížnosti).

Darem GK 4 je Pochopení. Pochopení nemá nic společného se znalostmi. Znalosti naše mysl považuje za potřebné pro zbavení se neklidu – ale znalosti klid nikdy nepřinesou. Maximálně dají naději na tento klid – ale to spíš posiluje naše hledání a udržuje nás ve stínové frekvenci. Pochopení se týká celé naší bytosti. Pokud necháme GK 4 plynout, aniž bychom mu dávali zodpovědnost za rozhodování, stane se něco magického – vyžene naše vědomí z mysli. Mysl ve své zoufalé snaze pochopit nazírá život ze všech úhlů a hází si tím klacky pod nohy… v jednu chvíli všechna zadržená energie vybuchne a učiní kvantový skok. Takto funguje princip zenového koanu. Koan je paradox – logická mysl zjistí, že nemůže problém logicky řešit, a v tu chvíli dojde k pochopení – pocit, že víme, zaplaví celé tělo a vyzařuje ze solaru ven. Pochopení nastane, když svou mysl unavíme k vyčerpání. Celé bytosti se uleví a zjistí, že mysl je nepoužitelná pro řešení něčeho opravdu důležitého. V tu chvíli převezme mysl svoji pravou roli – zkoumá, komunikuje a hraje si. Pohrává si se vzorci existence a přeorganizovává je originálním způsobem. Mysl ztratí potřebu hájit svůj názor – chápe zákonitosti světa a cítí nutkání být svou mentální čilostí světu ku prospěchu. Tomuto daru je cizí jakákoliv nesnášenlivost. Nese potřebu společenského pokroku, touhu odstranit společenskou nestabilitu, nesnášenlivost a rozdělení. V důsledku změn nebudou nově přicházející děti nesnášenlivost znát a budou emočně stabilnější. Jejich způsob fungování mysli bude řídit Pochopení.

Na siddhické úrovni GK 4 se objevuje Odpuštění. Odpuštění se rodí z pochopení, ale nastává, až když člověk udělá krok mimo chápání. Neobsahuje v sobě žádný neklid. Odpuštění je blesk, který zasáhne člověka, když dosáhne tohoto vědomí. Zviditelňuje pravdu ukrytou na pozadí veškerého stvoření. Odpuštění v sobě skrývá veliké tajemství týkající se času – pochází z budoucnosti a směřuje k minulosti. Odpuštění rozpouští genetické bloky a ruší rodové dluhy, čímž se mu přisuzuje schopnost konat zázraky. Po uvolnění těchto energií můžou ti, kterých se to týká, projít neuvěřitelnou transmutací. Siddhi 4 je primárním činitelem božské milosti, neřídí se lidskými zákony. Ruší karmické dluhy na individuální, rasové i mytické úrovni. Odpuštění je kolektivním jevem, jednou dojde na materiální úrovni k odpuštění všech dluhů mezi národy. Odpuštění je univerzální všelék, který vyzařuje všemi směry v prostoru a čase. Jakmile je vše odpuštěno, samotné odpuštění přestává existovat a zůstává jen Pravda. Konečným předurčením tohoto siddhi je zpřetrhat pouta mezi minulostí a budoucností, mezi černou a bílou, jinem a jangem… ukončit logické struktury samotného časoprostoru. Vše vrací ke Zdroji a je silou naprostého zániku světa forem.

*Richard Rudd: Genové klíče (v překladu Markéty Doubravské)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *