O světě za světem

V některé dny je možné hmatatelněji než v jiné vnímat svět za světem. Svět nevědomých sil a proudů, které nás nepozorovaně postrkují na místa, kam jsme neplánovali jít, do situací, které jsme neplánovali prožít. Právě v takových dnech se zdánlivě banální věty či činy mění v důležité milníky, aniž si toho třeba všimneme. V tyto dny se drobné náhody řadí do smysluplných řetězců. Život se v tu chvíli stává plnějším.

Měla jsem teď několik takových dní… Náhlé nutkání zastavit se po dlouhé době za kamarádkou,
v jejíž rodině právě diagnostikovali velmi vážnou nemoc, vyslechnout ji a podpořit. Pocit, že mám zajet za svými známými jako doprovod do čekárny onkologického pracoviště a dorazit tam ve chvíli, kdy je lékař svou neomaleností a razancí přivedl k slzám. Jen tiše pohlédnout na tohoto lékaře s myšlenkou prosby o harmonické řešení, uvidět kolem něj oblak zlatého světla a vnímat jeho náhlou proměnu k vlídnosti a empatii. Potkat dávného kamaráda, který má právě teď zdravotní problém, v hloubkovém rozhovoru s ním najít a uvolnit příčinu a propojit ho se svým  dalším kamarádem, lékařem. Byly to dny, kdy každá tramvaj přijížděla přesně ve chvíli, kdy jsem přišla na zastávku, kdy mi lidé, kterým jsem potřebovala zatelefonovat, telefonovali sami při pouhém pomyšlení na ně, kdy měli v obchodě ve slevové akci právě ty věci, pro které jsem přišla, kdy byl celý svět ve spojení se mnou. Bez pochybností. Vzpomněla jsem si na myšlenku, kterou vyslovil na svém semináři pan Arkadij Petrov: „Když Bůh kráčí, tak nepřemýšlí, kde bude a kde nebude pevná zem. Ví, že kam položí svoji nohu, tam pevná zem bude.“ Krásná metafora.

O podobném naladění mluví i jeden z Genových klíčů*, je to GK 2. Učí nás, že vše, co existuje, má svůj smysl. To je pravda obsažená v ženském principu – je to síla spojující všechny zdánlivě nesourodé části a události do „mateřské náruče”.

Stínem GK 2 je Vykolejení – pocit rozervanosti, ztracenosti v čase a prostoru. Tento stínový vzor je ale pouze lidská perspektiva, ve skutečnosti nikdy neztrácíme svoji cestu. Neexistuje jediný okamžik našeho života, který by nebyl v souladu s celým vesmírem. Neexistuje možnost udělat špatné rozhodnutí nebo vydat se špatnou cestou. Z tohoto stínu pochází strach, že nejdeme správným směrem. Je to kolektivní strach způsobený odpojením do přírody, kdy se naše vnímání vzdaluje od pravdy. Vzdaluje nás od života, od důvěry a pocitu sounáležitosti a posiluje pocit izolace. Pokud dovolíme, aby náš život ovládal stín GK 2, bude ovlivňovat všechna naše rozhodnutí. Necháme si utéct příležitosti, setrváme ve vyčerpávajících vzorcích, odpojíme se od života. Vykolejení nám umožňuje pocítit, jaké je to stát mimo vesmírný proud – přesto že je tento pocit pouze iluzivní. Umožňuje nám zažívat bezmoc při snaze o uniknutí pocitům vykolejení a osamělosti.

Darem GK 2 je Orientace. Přechod od dezorientace k orientaci se neřídí naším konáním, ale probíhá podle archetypálního vzorce skrytého v DNA. Buď přichází jako posun ve vědomí, který následně ovlivňuje naše činy, nebo jako posun v našich činech, který způsobí změny v našem vědomí. Jedním z ukazatelů, že se přesunujeme do frekvence tohoto daru, jsou synchronicity. Synchronicita je přímým projevem daru Orientace, zasazuje nás do širšího kontextu vnímání. Synchronicitu nelze vynutit, protože vychází ze ženské frekvence přirozenosti tohoto daru – nastává tehdy, když se nedíváme. Dalším znakem je nový, originální styl života. Začínáme si intenzivně užívat života, a tato rostoucí energie se rozlije do našeho života a projeví se jako šarm. Dar GK 2 kolem nás tvoří pole přitažlivosti. Tajemství magnetismu spočívá v chemických látkách a aminokyselinách, které tento GK kódují. Díky tomuto magnetismu je vzájemně propojen veškerý život od rotace atomu po oběhy galaxií. Magnetické pole přitažlivosti člověka ukotveného v tomto daru má mocný vliv na všechny kolem, harmonie je nakažlivá. Proto tito lidé dodávají druhým tolik síly.

Na siddhické úrovni se objevuje Jednota. Všechny bájné pouti jsou ozvěnou pouti země a našeho vesmíru. Všechny začínají opuštěním teplé náruče matky a jednoho dne musí končit návratem do téže náruče. Uskutečnit náš stav jednoty a sjednocení se vším, co je.

*Richard Rudd: Genové klíče (v překladu Markéty Doubravské)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *