Předdušičkově

Dnes poprvé byl cítit ve vzduchu, v ranním dešti a čerstvém větru, ve vlhkém spadaném listí. Dušičkový podzim. Období, které mám z celého roku nejraději, byť se mnou málokdo tuto tichou vášeň sdílí. Období, kdy si příroda začne uvědomovat blížící se čas spánku a odkudsi v pozadí nastoupí zvláštní klid.

Jsou to chvíle, kdy se probírám zásobami loňských svíček a hledám fungující zapalovač.
Kdy bych nejraději celý svět provoněla hřebíčkem a skořicí.
Kdy běžím dokoupit oblíbené čaje, kávu a směs na horkou čokoládu.
Kdy vytahuji ze skříní hebounké huňaté šály, doteď uložené k odpočinku.
Kdy se kocourům zahustí kožíšky a spánek berou velmi, velmi vážně.

Podzim je pro mě časem nových začátků, neotřelých nápadů a inspirací, dobití energie.
Především mě ale láká k bytí se sebou, k výpravám do vnitřních světů, k sobě samé.
Kontemplace se tomu říká.

Je to zároveň čas k rozjímání o životě i smrti – v těchto dnech k sobě mají oba tyto světy nejblíže z celého roku. Vzpomínám na ty, co tu byli a už nejsou, na ty, kteří odešli. Letos jsou mezi nimi i dva úžasní muži, které jsem oba poznala ve chvíli, kdy už jim lékaři vzali všechny šance a oni přesto neztráceli naději. Oba během několika měsíců, po které jsem měla tu čest je znát a doprovázet, neuvěřitelným způsobem dozráli k moudrosti. Oba mě toho hodně naučili. Oba společně se mnou doufali, že ortel vyřčený lékaři překonáme. Oba však po určité době, krátce po sobě, s pokorou a smířením odešli. A já to musela s pokorou a smířením přijmout. Nejsem všemocná a vševědoucí, i když bych v těchto situacích možná ráda byla.
Jeden můj kamarád, chirurg, který se se smrtí také potkává, mi kdysi v podobné situaci řekl větu: Když víš, že jsi udělala vše, co jsi v tu chvíli udělat mohla, tak se s tím dá žít.
A pan Arkadij Petrov, u kterého studuji bioinformační techniky, říká, že je za neúspěchy rád – že aspoň vidí, kolik se toho ještě může naučit, jaký prostor znalostí se před ním může otevřít, kam se může dál vyvíjet…

Zapálila jsem dnes dvě svíčky, světýlka na druhý břeh.
A k nim přidám hluboká slova písně mistra Leonarda Cohena –
psal ji s vědomím svého blížícího se konce…

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *